Zdražovat se bude dál. Energie, materiály, nebo potraviny. Není to ale jen válkou - extrémně se zdražovalo už loni. Válka jen na inflační pedál přitlačila.
Měli bychom proto více dbát na státní i občanskou soběstačnost v tom, co si Česku sami vyrobíme, i z pohledu ochrany vlastních úspor a investic. Právě teď se ukáže, jak je důležité, aby naše země byla potravinově soběstačná a nespoléhala jen na dovozy nebo reexporty, kdy se od nás vyveze surovina a zpět ze zahraničí si z nich kupujeme hotové potraviny.
Čím chránit úspory? Sklady, apartmány, nebo drahé kovy
Peníze jsou k víceméně rychlé spotřebě, ale jinak je dobré přetavit je do něčeho jiného, hmotného. Věřím nemovitostem, přičemž na hodnotě ještě více vzrostou sklady a víkendové domy či apartmány u rakouských a německých hranic.
Vladimír Brůna
 |
Udržitelem hodnot je fyzické zlato a stříbro, právě to, které můžete mít doma a na které si můžete fyzicky sáhnout. Dokonce ani tolik nezáleží na tom, zda zrovna zlevnilo nebo zdražilo. Dlouhodobě drží cenu a je dobré je mít v portfoliu. Když zkrachuje banka nebo stát, nikdo vám fyzický drahý kov nevezme.
Z hlediska oborů má smysl zaměřit se na investice nebo akcie v oblasti energetiky, potravinářství, nebo automatizace výroby. Akciím se daří v mírových dobách. V době války se daří akciím firem vyrábějící zbraně.
Jak na inflaci? Zvyšování sazeb nic nevyřeší
Zvyšování úrokových sazeb čili zdražení peněz inflaci nezastaví. Je ovlivňována zejména externími vlivy. Dvě či čtyři procenta na spořícím účtu to nespasí. To je jako hasit požár domu kbelíkem.
Úspory je dobré mít rozložené do více hromádek. Nejlepším výnosem je dnes míra jistoty a udržování hodnoty vůči inflaci. Hlavní je nepanikařit. Překotné nákupy nebo zbavování se investic nic neřeší, protože situace nejen na frontě se mění každým okamžikem.
Uprchlíci z Ukrajiny oživí pracovní trh
Příliv uprchlíků, zejména žen a dětí do Evropy, je v dlouhodobém kontextu spíše impulsem. Oživí pracovní trh. Mnozí uprchlíci zde zakotví, založí nové rodiny.
Česko stárne a potřebuje více mladých produktivních lidí. Samozřejmě to může přinést hlavně zpočátku problémy, a to nejen komunikační, a nejen sousedské hašteření, ale vstřebá se to.
Dlouhý válečný konflikt by mohl mít dopad na rozestavěné bytové projekty, pokud ukrajinští dělníci odjedou na frontu. Zároveň je obrovský tlak na ubytovací kapacity pro uprchlíky.
Příliv statisíců lidí hlavně do Prahy a několika větších měst způsobí tlak na růst nájmů. Volných bytů k nájmů bude méně, což není příznivé pro rodiny nedosahující už na výrazně zdražené hypotéky. Člověk se bude muset zkrátka více otáčet. A to nemusí být chyba.
Válka ovlivňuje ekonomiku, chybí součástky
Pro příklad, Ukrajina a Rusko zajišťují čtvrtinu světové produkce obilovin. Rusko toho letos opravdu moc nevyveze a Ukrajina letos možná nezaseje. Pšenice zdražila o 40 procent. Výrazně podražila i kukuřice, slunečnicový olej, hnojiva.
S válkou ale souvisí další části soukolí naší i evropské ekonomiky. Na Ukrajině se vyráběla spousta důležitých věci. Kabelové svazky, nebo neon pro čipy. Z Ruska jde nikl do baterií. Naše ekonomika je silně závislá na automobilovém průmyslu. Ten bude ohrožen a může se zvýšit nezaměstnanost.
Sankce poškodí i Evropu. Rusko dodá výrobky nebo komodity do Číny, která je přeprodá do Evropy. A nárůst cen komodit a energií výrobci nebudou moci v plné míře přenést na spotřebitele, sníží se zisky, a tím pádem se vybere méně na daních.
Přitom tlak na výdaje ze státní kasy naopak narůstá, stejně jako platby z úroků za peníze, které si stát musel půjčit. A to může přinést další problém. V situaci, kdy klesá produkce, ale narůstá dluh, se stát jako každý dlužník může dostat do fáze, kdy na snižování jistiny už vlastně nezbývá. Potom stěží vůbec platí úroky.
