Manželé Sýkorovi mají tři dospělé dcery. Nejstarší žije v zahraničí, slušně si vydělává a daří se jí dobře. Prostřední žije v domě s rodiči. S pomocí úvěru ze stavebního spoření si v něm zrekonstruovala podkroví. Nejmladší dcera si chce koupit malý byt ve městě, kde pracuje jako zdravotní sestra. „Chce být ve vlastním a vysoké nájemné nechce platit,“ vysvětluje její matka Jiřina Sýkorová.
Problém je v tom, že nejmladší dcera nemá šanci dosáhnout na hypotéku. Mohou za to jednak současné vysoké ceny realit, jednak nedostatečná výše její mzdy. „Sice jsme nedávno splatili hypotéku my sami, ale pro své děti uděláte skoro všechno. A tak jsme se s manželem rozhodli, že i jí s hypotékou pomůžeme,“ vypráví paní Jiřina.
Manželé Sýkorovi už mají plán, jak na to. Zaručí se svým domem a půjčí jí peníze, které si šetří na penzi. „Spočítali jsme si, že tím by mohla splnit podmínku mít dvacet procent ve vlastních penězích z ceny bytu,“ upřesňuje.
Finanční poradce: Existují tři možnosti
Podle finančního poradce společnosti Partners Davida Kučery mají zájemci o hypotéku bez vlastních finančních prostředků ve výši dvaceti procent z pořizované nemovitosti na výběr ze tří možností.
„Tou první je vypůjčit si peníze od svých blízkých, nejčastěji sourozence nebo rodičů. Výhodou je, že taková zápůjčka od rodiny bývá bezúročná, ničím nezajištěná, nestanovuje pravidelné splátky a dobu návratnosti,“ uvádí Kučera a upozorňuje na důležitou skutečnost.
Porovnejte si sazby hypoték a vyberte tu nejvýhodnější. |
„Protože se tento typ zápůjčky neobjevuje v úvěrových registrech, neměl by je vydlužitel neboli dlužník zamlčet při jednání o hypotéce. Dopustil by se tím totiž úvěrového podvodu,“ zdůrazňuje. Zároveň varuje před zápůjčkou od třetí osoby, která může dlužníka dostat do finančních potíží a tím ohrozit jeho splácení hypotéky.
Druhou možností je vložit do zástavy ke kupované nemovitosti další nemovitost, která na sebe neváže žádné závazky. Podmínkou je souhlas vlastníka nemovitosti. Celková odhadní cena obou nemovitostí musí být přitom taková, aby pokrývala minimálně osmdesát procent výše hypotéčního úvěru. „Banky v drtivé většině akceptují pouze nemovitosti ve vlastnictví rodičů, respektive osob blízkých, pokud nevstupují do úvěru. Manželé Sýkorovi měli štěstí, když jim banka umožnila jak poskytnutí zástavy, tak spoludlužnictví,“ shrnuje Kučera.
Třetí variantou je využít devadesátiprocentní hypotéky. Dlužník bude mít sice o 0,5 až jedno procento vyšší úrok, ale úspora půlky vlastních zdrojů z dvaceti procent hodnoty pořizované nemovitosti může být významná. U hypotéky na dva miliony korun činí úleva 200 tisíc korun.
Podle Kučery je dobré vědět, o kolik peněz více dlužník kvůli jednomu procentu přeplatí na hypotéce třeba při zvolené fixaci. Takže další reálnou možností je odložit pořízení nemovitosti a nejdřív uzavřít výhodné spoření se slušnou úrokovou sazbou. K plánované hypotéce si tak dotyčný připraví vlastní zdroje.
Řešení u hypotéky s nízkým příjmem
Banka dceři paní Sýkorové úspěšnou žádost o hypotéku podmínila tím, aby se její maximální měsíční splátka (všech sjednaných úvěrů) vešla do povinných pětačtyřiceti procent jejího měsíčního příjmu. To požaduje po komerčních bankách centrální banka. Ale v případě dcery manželů Sýkorových se toto nařízení ukázalo jako problém, a to kvůli výši mzdy, kterou pobírá jako praktická sestra.
Ale nakonec se i tady našlo řešení. „Nesplňuje-li žadatel podmínku maximálního zadlužení, pak je jediným řešením přizvání si spoludlužníka. V praxi jím bývá nejčastěji partner nebo druh či družka žadatele, rodiče a sourozenci,“ říká David Kučera a vysvětluje, že spoludlužník pomůže žadateli o hypotéku rozložit závazky na dalšího člověka.
Manželé Sýkorovi splňovali podmínku bonity. Měli čistý registr dlužníků, dostatečný a prokazatelný příjem ve vztahu k míře zadlužení a stále ještě odpovídající věku vzhledem k době trvání hypotéky. Byli obeznámeni se skutečností, že budou vedeni v registrech dlužníků a záznam je může limitovat v případě žádosti o vlastní půjčku.
Jsou si vědomi také toho, že pokud jejich nejmladší dcera z jakéhokoli důvodu přestane hypoteční splátky odvádět, nebo poruší jiné smluvní podmínky, přejdou tyto povinnosti na ně, respektive na pana Sýkoru.
Sýkorovi: Víme, do čeho jdeme
„Samozřejmě, že jsme se informovali, co pro nás v našem věku znamená být někde uveden jako spoludlužník, takže víme, do čeho jdeme. Víme, jak jsme dceru vychovali, takže strach nemáme. Jsme s ní domluveni, že si časem vezme hypotéku na sebe a svého otce tak z hypotéky takzvaně vyváže,“ vysvětluje Jiřina Sýkorová.
Na to, jak vyvázání dlužníka prakticky provést, odpovídá Marek Pavlík ze specializovaného serveru Hypotecnikalkulacka.cz: „Ze strany žadatele o hypoteční úvěr je vždy velmi solidní plnit své smluvní povinnosti řádně a včas a snažit se svého spoludlužníka z úvěrové smlouvy vyvázat v co nejkratší době.“
Žádost o vyvázání spoludlužníka se podává u banky, která úvěr poskytla. „Banka pak posoudí bonitu příjemce úvěru, tedy zda má dostatečný příjem, dobrou platební morálku a zda splácí řádně a včas. V potaz samozřejmě bere i míru zajištění nemovitosti a věk klienta,“ vypočítává Pavlík a doplňuje, že banka také přihlédne k výši nesplacené jistiny a dobu, která zbývá do konce splacení hypotéky. Pokud je vše v pořádku, žádosti většinou vyhoví.
Podle Davida Kučery v případě vyvázání spoludlužníka vždy jde o změnu úvěrové dokumentace zpoplatněnou podle sazebníku. Banky si v případě vyvázání spoludlužníka většinou účtují jednorázový poplatek od dvou do pěti tisíc korun.
Jaký spoludlužník je pro banku přijatelný
|
S čím musí přizvaný spoludlužník počítat
|
