Podnikání je i jako vedlejší pracovní činnost podmíněno živnostenským listem. Ten je třeba pořídit v případě, že jde o činnost soustavnou a vykonávanou „za účelem zisku“.
FaktaNa konci 1. čtvrtletí 2014 mělo vedlejší příjem z podnikání 378 152 poplatníků. V meziročním srovnání je to nárůst o bezmála 11,5 tisíce živnostníků a současně přes 39 % z celkového počtu 963 572 evidovaných OSVČ. Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení |
Co je to soustavná činnost?
Činnost považujeme za soustavnou, když existuje úmysl ji opakovat. I činnost, která proběhne pouze párkrát do roka, ovšem s jasným úmyslem ji opakovat, je soustavná, tedy předmětem živnostenského oprávnění a příjmy z ní je nutné uvést v daňovém přiznání.
Na druhou stranu pokud úmysl nemáme, a činnost se přesto opakuje, nemusí být brána jako soustavná. Jde pak o příležitostné příjmy, které se nepojí s žádnou živností a jsou až do výše 30 tisíc korun za rok osvobozené od daně.
Tady je několik konkrétních příkladů:
- Prodej výrobků na Fler.cz: Pokud se nám prodeje daří, jde už o soustavné podnikání. Konkrétně první vystavení zboží ještě podnikáním být nemusí. Nabídneme sice své produkty k prodeji, ale ještě nevíme, zda se úspěšně prodají, ani nevíme, kolik výrobků prodáme a jak rychle, a až podle výsledku se rozhodneme, jestli v činnosti budeme pokračovat. Ovšem pokud připravíme novou kolekci s úmyslem ji prodat a vytvořit další, už se jde o soustavnou činnost.
- Vánoční trhy: Prodej na vánočních trzích je soustavný, i když je sezónní. Jestli máme úmysl na dalších vánočních trzích opět být, jedná se o činnost soustavnou, pokud se zúčastníme jen jednou, soustavnost to není.
- Umělecká díla: Prodej uměleckých děl, například nějaké sošky z pozůstalosti, se za podnikání nepovažuje. Něco jiného však je nákup uměleckých děl s úmyslem je prodat, to už je podnikání.
- Fotografické služby: Když například fotograf amatér fotí svatbu kamarádovi za odměnu, neprovádí soustavnou činnost. I když se mu hned žení další kamarád a zase dostane odměnu, dělá to jen shodou okolností a bez úmyslu to opakovat. Pokud však přijme další zakázku, komerční, od někoho jiného, už se může jít o podnikání. Pokud jich přijme více, tak už to podnikání je zcela jistě.
- Prodej přebytků z vlastní zahrady: Pokud ovoce či zeleninu nepěstujeme „za účelem prodeje“, tedy činnost nevykonáváme pro dosažení zisku, i když k prodeji přebytků došlo několik úrodných let za sebou, nemusí jít o podnikání. Ale pokud někdo prodává přebytky vypěstované někým jiným, už je to celé činnost za účelem dosažení zisku a při splnění soustavnosti to podnikání je.
Za neoprávněné podnikání může uložit živnostenský úřad fyzické osobě pokutu, a to až do výše 500 tisíc korun v případě činnosti, která je předmětem živnosti volné, až 750 tisíc korun v případě činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, a až milion korun v případě činnosti, která je předmětem živnosti koncesované.  Blanka Štarmanová, daňová poradkyně, TaxVision |
Co se stane tomu, kdo podniká a nemá na to živnostenský list?
Porušuje živnostenský zákon, dopouští se takzvaného neoprávněného podnikání. A za to mu může živnostenský úřad uložit pokutu od 500 tisíc až do milionu korun podle druhu živnosti.
Kdy se vlastně může podnikání považovat za vedlejší činnost?
Aby mohlo být podnikání považováno za vedlejší činnost, musí existovat ještě nějaká hlavní činnost, která pokrývá zdravotní a sociální pojištění poplatníka. To je jediné kritérium, výše příjmů na rozdělení hlavní a vedlejší činnosti nemá vliv.
Co všechno může být hlavní činností?
Hlavní činností může být mateřská a rodičovská dovolená, pokud je rodič sociálně pojištěný, nebo i pobírání starobního důchodu. Hlavní činností může také být zaměstnání, ze kterého je odvedeno minimální pojistné na sociální a zdravotní pojištění, což neplatí například u dohody o provedení práce s výplatou pod 10 tisíc korun měsíčně, ze které se pojistné neodvádí. Podnikání je tedy možné mít jako vedlejší pracovní činnost i v případě násobně vyšších příjmů než ze zaměstnání. Jedinou podmínkou je odvedení minimálního pojistného.
Jaké povinnosti má zaměstnanec s vedlejším podnikáním?
Zaměstnanec, který má podnikání jako vedlejší činnost, nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění a odvádí jen polovinu minimálních záloh na sociální pojištění (pokud z přehledu za předchozí rok nevyplynula vyšší povinnost). S podáním přehledu pak doplatí plnou částku na zdravotní pojištění.
Velkou výhodou vedlejší pracovní činnosti je, že pokud příjmy po odečtení výdajů nepřekročí stanovenou hranici (pro rok 2014 je rozhodná částka pro vedlejší činnost stanovena na 62 261 korun), nevznikne povinnost platit sociální pojištění.
Podnikatel s vedlejší činností má stejně jako podnikatel s hlavní činností povinnost podat daňové přiznání a pokud je zaměstnán, v daňovém přiznání uvádí také příjmy ze zaměstnání, doložené oficiálním potvrzením o příjmech.
A podnikající důchodci a rodiče?
Osoby samostatně výdělečně činné, které mají jako hlavní příjem starobní důchod, jeho výši do daňového přiznání neuvádějí. Výjimkou je pouze starobní důchod vyšší než 36násobek minimální mzdy, což v roce 2014 činí 306 tisíc korun. Částku, o kterou důchod limit převyšuje, je nutné přiznat jako příjem podle §10 a zdanit.
Do daňového přiznání se neuvádí ani podpora v mateřství. Povinnosti podat daňové přiznání jsou navíc zbaveni všichni poplatníci, jejichž zdanitelné příjmy nepřesáhly 15 tisíc korun za rok.
Jak je to s penzisty, kteří si přivydělávají na „dohody“?
Celkově nejvýhodnější je dohoda o provedení práce (DPP), ze které se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. U příjmů na živnostenský list lze uplatnit výdaje paušálem, a tím si výrazně snížit vyměřovací základ pro daň i pojistné, což činí živnostenský list vždy výhodnější než dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Výhoda DPČ tkví pouze v nenáročné administrativě. Penzista nemusí na rozdíl od živnostníka řešit zřízení živnostenského listu, podávat daňové přiznání a přehledy, oznamovat úřadům změny.
