Připraven byl i plán, jak se budou staré peníze přepočítávat na nové, aby si tehdejší Československý stát napakoval prázdnou státní kasu a odvrátil bankrot. Připraveno bylo i to, že 29. května ujistí prezident Antonín Zápotocký veřejnost, že měna nebude. Ale 30. května bylo všechno jinak.
Měnová reforma zasáhla i mou rodinu. Pár dnů před jejím vyhlášením dostala má maminka dárek od státu – porodné za svou narozenou dceru. Plánovala, co si za peníze koupí. Stát jí to naplánoval jinak. Po přepočtu starých peněz na nové jí zůstalo pár korun.
Výměna hotovosti na osobu se před 65 lety prováděla v poměru 5:1, tedy pět starých korun za jednu novou. Ale tento kurz platil jen pro hotovost do 300 korun. Vše nad 300 korun bylo vyměněno v poměru 50:1. Nesmlouvavý kurz 50:1 byl i pro ty, kdo uložili své peníze do banky mezi 16. až 30. květnem 1953.
Měnová reforma roku 1953 neměřila všem stejným metrem. V poměru 5:1 se přepočítaly vklady na knížkách závodního spoření, spoření žáků a laureátů státních cen. Ostatní vklady měly daleko horší přepočet, čím byly vyšší, tím dostali lidé méně. Úložka nad 50 tisíc korun se měnila v poměru 30:1 a mnozí o své úspory přišli nenávratně.
Čtěte také |
Na vyhlášení měnové reformy vzpomíná i ekonom a bývalý prezident Václav Klaus: „V roce 1953 jsem byl dvanáctiletý kluk. Prezident Zápotocký to oznámil v projevu v sobotu zhruba v poledne, kdy už byly zavřeny obchody. Otevřeny zůstaly jenom restaurace nebo cukrárny, a já úplně vidím, jak tady v Praze na Tylově náměstí, kde jsem s rodiči bydlel, lidi vybíhali ven a vytvořili obrovskou frontu před cukrárnou, protože to bylo jediné místo, kde se staré peníze ještě daly uplatnit,“ popsal při debatě s analytičkou Raiffeisenbank Helenou Horskou.
„Lidi si z recese kupovali sto eskym nebo polárek. Koupili si jich sto a rozdávali je komukoliv na ulici,“ vylíčil Václav Klaus.
Bez náhrady byly zrušeny všechny státní dluhopisy a zatímco organizacím stát ztráty kompenzoval, lidé se zrušením státních dluhopisů přišli o peníze nenávratně. Maloobchodní ceny se pak stanovily centrálně. Byly přibližně pětinové. V poměru 5:1 se přepočetly všechny platy, důchody a stipendia.
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvZbrusu nové bankovky byly vytištěny ofsetem v Moskevské tiskárně Goznak a putovaly do oběhu rychlostí blesku. Začaly platit od 1. června 1953 a v našich peněženkách se zabydlely nadlouho, papírová pětikoruna a tříkoruna vydržely až do roku 1972.
Podle odhadů stát měnovou reformou vydělal několik miliard korun a za miliardy korun se zbavil i dluhů.
Použité zdroje:
- Jan Bajer: Papírová platidla Československa 1919 – 1993, České republiky 1993 – 2003
- Jaroslav Staněk: Peníze v českých zemích
- Fotografie bankovek a státovek poskytla Česká národní banka.
