Meziroční inflace v Ghaně dosáhla během září na úroveň 45 procent, jak ukazují data tamějšího statistického úřadu. Silné zdražování trápí hlavně obyvatele, kteří si mnohdy nemohou dovolit ani základní potraviny. Inflace tu každý měsíc roste, a to navzdory tomu, že tamější centrální banka už poměrně dlouhou dobu navyšuje své úrokové sazby. Ghanská měna cedi se vůči americkému dolaru setrvale propadá.
„Kvůli propadu ghanské měny jsme už zavřeli náš obchod. Den co den tu dolar roste. Je toho na nás už prostě moc,“ řekl agentuře Reuters Francis Fynn, který dvě desetiletí řídil v Ghaně své malé papírnictví s tím, že kvůli nepříznivému kurzu už nemůže nakupovat materiál od svých dodavatelů.
Stejně jako většina dalších protestujících obchodníků je Francis Fynn členem Ghanské asociace obchodníků. Tento odborový svaz totiž vyzval své členy, aby pozastavili činnost do 24. října. I proto byla více než polovina obchodů v centru ghanského města Akkra v posledních dnech uzavřena.
Ghanský ekonom a podnikatel Tsonam Cleanse Akpeloo deníku Deutsche Welle řekl, že Ghana by se mohla vyhnout ekonomické krizi, kdyby vláda omezila své výdaje.
Silný dolar žene chudé země do potravinové krize, trpí i další živnostníci |
„Máme obrovské problémy s nadměrným zadlužováním a postrádáme disciplínu v našem fiskálním chování,“ řekl Akpeloo. Záchrana ze strany Mezinárodního měnového fondu by ale podle něj pomohla Ghaně dosáhnout disciplíny, a to právě i v ekonomické sféře.
„Myslím si, že záchranný balíček MMF pozitivně ovlivní ekonomiku a povede k dalšímu obchodnímu boomu,“ myslí si Kwame Appiah. „Vláda by ale měla přemýšlet na vypracování smysluplnějších politik, které povedou ke zvládnutí současné situace,“ dodal.
Ghana pak po Mezinárodním měnovém fondu chce finanční pomoc ve výši 3 miliard dolarů (asi 72 miliard korun). Tamější vláda začala s Mezinárodním měnovým fondem vyjednávat koncem září a doufá, že se podpory dočká do konce tohoto roku.
Silně zadlužená je i Zambie
Úroveň zambijského veřejného dluhu podle Mezinárodního měnového fondu loni dosáhla na úroveň 133 procent HDP. Jihoafrická země doplatila na špatné ekonomické řízení z posledních let a na velmi bezohledné půjčky.
Zambie je ale na tom lépe než Ghana. Už v srpnu jí totiž Mezinárodní měnový fond schválil část podpory, a to 1,3 miliardy dolarů, což je v přepočtu zhruba 32,5 milionů korun. Tamější prezident Hakainde Hichilema a výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová se tak dohodli na záchranném programu na podporu zambijského hospodářského růstu.
„Jsme hrdí na to, že podporujeme opatření zambijské vlády k obnovení makroekonomické stability, ke zvýšení tolik potřebných sociálních výdajů a k posílení ekonomického řízení a transparentnosti,“ řekla před pár dny Georgievová.
Mezi největší věřitele Zambie se řadí Čína a Francie. Ty po tlaku ze strany Mezinárodního měnového fondu souhlasily s restrukturalizací zambijského dluhu. Zambie tak nyní doufá, že podpůrný balíček tamější ekonomiku opravdu nakopne.
