Situace je podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny vážná. Strach Řeků z odchodu země z eurozóny a následného znehodnocení úspor je totiž tak velký, že z řeckých bank každý den odtéká zhruba tři čtvrtě miliardy eur, zhruba 19 miliard Kč, což představuje zhruba půl procenta vkladů.
Podle posledních čísel přišly řecké banky od počátku roku 2010 až do konce letošního března o zhruba třicet procent svých vkladů a zrychlený odliv v posledních dnech je pro ně hodně nebezpečný.
Řecká krizeZadlužené Řecko před dvěma lety nezvládlo splácet dluhy a muselo požádat o finanční pomoc. Celkem už má přislíbeno až 240 miliard eur (asi šest bilionů Kč). Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu, který je přes čtyři roky v neustálém propadu. Míra nezaměstnanosti v zemi se přiblížila 22 procentům. |
Evropská centrální banka (ECB) ve středu tuto napjatou situaci vyhrotila ještě tím, že přestala některým bankám s nízkým kapitálem dodávat peníze. Odřízla je tak od možnosti levně si půjčit chybějící hotovost a odkázala je tím pouze na nouzovou pomoc prostřednictvím řecké národní banky. (o důvodech čtěte více zde)
Řecko tak podle Bureše může odejít z eurozóny ještě dřív, než se o tom případně samo rozhodne. "Řecké banky přicházejí o velkou část vkladů, pokud je nyní ECB nepodrží nad vodou tím, že odtékající depozita nahradí vlastními půjčkami, může startující panika přerůst v otevřené bankovní runy (masové výběry) a nabrat tím směr, který odstartuje odchod Řecka z eurozóny bez ohledu na výsledky voleb," domnívá se Bureš.
Faktický odchod z eurozóny by podle ekonoma začal kroky, kterými by se řecké banky bránily výběru hotovosti. Nejdříve by například zavedly limity na výběry, následně by zakázaly přelévat peníze do zahraničí a mohly by vyhlásit i bankovní prázdniny, takže by se ke svým penězům nemohl nikdo dostat.
Rychlý odchod z eurozóny by Řeky poznamenal silněji
"To by byl první krok pro vystoupení Řecka z eurozóny, aniž by se o tom rozhodovalo, aniž by Řekové něco nesplnili, aniž by jim zastavili přísun peněz ze záchranných fondů," vysvětluje faktické dopady hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.
Podle Bureše by byl takovýto vývoj v současné chvíli nešťastný. Evropa totiž už uvolnila 25 miliard eur na doplnění kapitálu řeckých bank. Peníze, které mají v krátké době zbavit řecké banky závazků vůči státu a silně je tak ozdravit, by podle něj mohly pomoci zemi přežít i případný budoucí odchod Řecka z eurozóny v relativním klidu.
"Lidé v takovém případě sice výrazně reálně zchudnou, ale pravděpodobně ´pouze´ kvůli vysoké inflaci a ne v důsledku krachu bankovního sektoru neschopného zvládat nárůst problémových úvěrů," vysvětluje Bureš.
