ilustrační snímek | foto: Reuters

Evropa stahuje tankery s LNG k sobě, Asii kvůli tomu trápí blackouty

  • 100
Evropský hlad po zkapalněném zemním plymu je neutišitelný. Jen za první tři čtvrtletí letošního roku skoupily už evropské státy více LNG než za kterýkoli kompletní rok v minulosti. Tím, jak EU vysává zkapalněný plyn z trhu, však vzniká problém jinde, především v rozvojových zemích. A ty pak trpí nejen nedostatkem plynu, ale i výpadky elektřiny.

Za uplynulých devět měsíců poptávka po zkapalněném zemním plynu vzrostla dramaticky, upozorňuje web DW.com s odvoláním na data společnosti ICIS. Francie zaznamenala nárůst o 88 procent, Nizozemí o 109 procent, šampionem je pak Belgie, jejíž poptávka stoupla o 157 procent oproti loňskému roku.

Česko v podobných žebříčcích nefiguruje, to bylo ještě loni závislé na dovozech ruského plynu ze 100 procent. Nyní má od září pronajatou kapacitu LNG terminálu v Eemshavenu, která pokryje zhruba třetinu roční spotřeby.

20. září 2022

Tím, že se evropské státy zásobují na zimu, zdroje se tenčí a ceny rostou. Nedostatek se tak přelévá do chudších zemí, které nemají tolik peněz, aby konkurovali tak silnému hráči jako je Evropa.

„Evropské vlády jsou ochotné platit částky, které pro ostatní nepřicházejí v úvahu. Proto jsou schopny plynu kumulovat tolik,“ uvádí Alex Munton, analytik výzkumné skupiny Rapidan.

První loď se zkapalněným plynem již dorazila do přístavu, zdrželo ji počasí

Čísla firmy ICIS potvrzují, že nákupy LNG v asijských zemích klesly, a to o deset procent v Bangladéši, o devět v Pákistánu a v Číně dokonce o 22 procent.

Obyvatelé rozvojových zemích pociťují nedostatek na vlastní kůži, občané Bangladéše se počátkem října potýkali s nejhorším výpadkem elektřiny za posledních deset let. Bez energie zůstalo na několik hodin přes sto milionů lidí.

„Evropa se snaží urvat každou píď zásob energií po celém světě,“ řekl Mohammad Tamim z univerzity v bangladéšské metropoli Dháce pro DW. „Kupní síla těchto zemí je ale mnohem větší, než je tomu u rozvojových zemí. To má samozřejmě velký dopad na státy jako Bangladéš, Indie nebo Pákistán.“

Země na jihu Asie ale bojují se zajištěním dodávek plynu už dlouhé měsíce.“Výpadky elektřiny sice jsou spojené s energetickou krizí, ale zárodek potíží tkví už v zastaralé elektrické síti,“ tvrdí Tamim. Podle něj bude třeba distribuční síť elektřiny inovovat už kvůli chystanému spuštění nových elektráren a zajištění jejich trvalého chodu.

Sankce nevadí

Asijské země mají sice s dodavateli plynu podepsané kontrakty, které obsahují sankce za případné odstoupení od smlouvy. Problém je, že kvůli růstu cen plynu se dodavatelům vyplatí smlouvy zrušit i za cenu finančního postihu a prodávat pak plyn na výnosnějším trhu.

„Firmy mají teď obrovské příležitosti. Přesměrováním komodit na lukrativní evropský trh si přijdou na ohromné zisky,“ vysvětluje Munton.

Klid až za tři roky. Co nás čeká, než Evropa opět naplní zásobníky s plynem

Výsledkem pak je například to, že země jako Pákistán nemohou nakoupit dostatečné množství paliva a stejně jako Bangladéš musí řešit stále častější výpadky proudu. Vláda sice tvrdí, že paliva je dost, zároveň však podniká opatření, které odběratele tlačí ke snížení spotřeby.

Nic jiného jim nyní nezbývá, tlak na světovém trhu zkapalněného zemního plynu podle analytika Muntona v dohledné době nepoleví. „Globální trh s energiemi je omezený. Čím více si vezme jedna strana, tím méně zbude na tu druhou,“ uzavírá Munton.

30. července 2022