„Okamžik, kdy stroje budou umět při jakémkoliv úkolu překonat člověka, se nezadržitelně blíží,“ prohlásil na setkání Americké asociace pro rozvoj vědy ve Washingtonu Moshe Vardi, profesor počítačových věd z texaské Riceovy univerzity.
Přečtěte si: |
Lidstvo se podle něj chystá čelit snad největší výzvě vůbec. Společnost by proto měla tento fakt konfrontovat dřív, než se stane realitou, píše britský list The Independent.
Pokud bude rychlý vývoj pokračovat, vědci odhadují, že ještě před rokem 2050 bude bez práce polovina populace. „Když budou umět stroje dělat téměř vše, co lidi, co potom bude dělat člověk?“ vznesl dále řečnickou otázku profesor Vardi.
Typická odpověď, že se lidé budou věnovat volnočasovým aktivitám, Vardimu nestačí. „To by nebyla příliš dobrá vyhlídka. Jsem přesvědčen, že práce je pro lidské blaho podstatná,“ dodává Vardi.
Přijde revolta proti strojům?
Experti navíc varují před novodobými Luddity. Během průmyslové revoluce ve Velké Británii tito lidé, většinou řemeslníci a dělníci, ničili stroje a snažili se zabránit jejich zavedení do provozu právě proto, že je připravily o práci.
Zatímco někteří lidé si budou opravdu moci dovolit užívat volného času, další budou muset čelit dlouhodobé nezaměstnanosti. Očekává se, že roboti lidi převálcují nejen v řízení automobilu, velmi dokonalé budou i drony nebo také inteligentní stroje k finančnímu obchodování. Společnosti, jako je Google, Facebook, IBM nebo Microsoft, do rozvoje systémů umělé inteligence investují miliardy dolarů ročně.
Také podle Barta Selmana, profesora počítačových věd z Cornellovy univerzity, se umělá inteligence velmi rychle přesouvá z akademických pracovišť do reálného světa. „Počítače začínají slyšet a vidět stejně dokonale jako člověk.“
Samořiditelná auta už svezla cestující. Český autoprůmysl je pozadu |
Nejrychleji se rozvíjí právě oblast samořiditelných automobilů. Odhaduje se totiž, že by se tato vozidla mohla stát běžným dopravním prostředkem už do pětadvaceti let. Zastánci aut bez řidiče mají silný argument. Jejich zavedením by se měla snížit nehodovost o víc než 90 procent. „S tolika zachráněnými životy je těžké být proti,“ konstatuje Selman.
Jenže jen ve Spojených státech tvoří zaměstnání řidiče kolem deseti procent z celkového množství pracovních míst.
Profesor Bart Selman byl proto také jedním z iniciátorů otevřeného dopisu zaslaného Institutem o budoucnosti člověka v Massachusetts americkým politikům. Vědci v něm zákonodárce nabádají, aby rizika spojená se stále inteligentnějšími roboty brala opravdu vážně.
Takhle se rodí roboti pracující s lidmi:
