Měcholupská rodinná firma Attl a spol. Továrna na stroje nedávno rozšířila produkci. Získala zakázku od jednoho z dodavatelů koncernu Volkswagen na výrobu nerezových trubiček do tepelných výměníků ventilů spalovacích motorů.
Při zkušebním provozu nové linky však vyvstala otázka, jak zaoblovat hrany. Navržené mechanické řešení se neukázalo jako dobrý nápad, na monotónní práci zakládání trubiček do stroje na zaoblování hran zase firma nechtěla plýtvat časem a energií zaměstnanců. Nakonec vedení pořídilo trojici robotických ramen, která nyní polotovary trubiček do stroje zakládají.
Jedna operace trvá robotu přibližně dvě sekundy, přičemž tempo drží 20 hodin denně, šest dní v týdnu. Zaměstnanci mohou místo zakládání trubiček dělat něco jiného. Investice se firmě podle propočtů vrátí za rok.
Minipříběhem firmy pana Attla se chlubí dánská společnost Universal Robots (UR), která do Měcholup zmíněná robotická ramena dodala. Pomocníci z její produkce mají podobný cíl jako výrobky její skorojmenovkyně z dramatu Karla Čapka Rossum’s Universal Robots: usnadnit lidem práci.
Narozdíl od svých kolegů z prvorepublikového dramatu ale nevypadají jako lidé a ani podle všeho nemají v plánu ovládnout svět. Expandovat ale chtějí - momentálně si za cíl vybrali právě malé a střední české podniky. Na ně se takzvané kolaborativní roboty z produkce UR specializují.
Z Česka chtějí Dánové řídit středoevropskou expanzi
Loni podle čerstvě zveřejněných výsledků firma prodala po světě roboty za zhruba 1,5 miliardy korun, což znamenalo téměř zdvojnásobení předloňských čísel. Se stejným růstem firma počítá i letos.
„V Česku chceme růst ještě rychlejším tempem. V každé výrobní firmě, bez ohledu na velikost, je totiž prostor pro zefektivnění práce,“ říká generální ředitel Universal Robots pro středoevropský region, Slavoj Musílek.
Do Česka už Dánové takto dodali přes sto robotů. O mnohem větších plánech, ale svědčí i nedávné otevření pražské pobočky. Z ní se mají řídit operace společnosti v celé střední a východní Evropě.
Roboty a automatizace výroby jako taková jsou často uváděny jako změny, kvůli kterým přijdou lidé o práci. Podle Musílka ale v souvislosti s kolaborativními roboty - tedy takovými, které fungují na pracovišti společně s lidmi - obavy zatím nejsou na místě. „Spíš pomohou firmám, které mají nedostatek kvalifikovaných lidí, lépe zacházet s jejich časem,“ myslí si.
Čtvrtá průmyslová revoluce
Expanze dánských robotů nepřichází do Česka zčistajasna. Takzvaná čtvrtá průmyslová revoluce je v posledních měsících na tuzemské průmyslové scéně velkým tématem, přičemž robotizace je jednou z jejích hlavních součástí. Na loňském strojírenském veletrhu v Brně představilo ministerstvo průmyslu a obchodu dokument s názvem Národní iniciativa Průmysl 4.0.
Dnes shodou okolností opět v moravské metropoli pořádá ministerstvo s agenturou CzechInvest konferenci, která má zástupcům firem ukázat možnosti, jak na vlnu změn naskočit.
Rozšíření robotů
Česko je navzdory své velikosti pro výrobce robotů potenciálně lukrativním odbytištěm. Průmysl tvoří nadprůměrně velkou část ekonomiky. Značná část výroby je navíc navázána na automobilový průmysl, který je v robotizaci nejdále.
Možnosti odhaluje i porovnání s Německem, s nímž je zdejší průmysl propojen: zatímco v tuzemsku připadá na deset tisíc zaměstnanců ve výrobě 82 robotů, u sousedů jsou jich téměř tři stovky.
Důležitá je návratnost investice
Otázkou, kterou se mimo jiné zabývá i ministerstvo průmyslu, ale je, zda jsou české firmy na robotizaci připraveny. Podle předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka ano.
„V malých firmách je mnoho velmi kreativních lidí, kteří se rychle seznamují s inovacemi. Není pro ně většinou problém se s novinkami naučit pracovat,“ říká.
Zároveň ale dodává, že menší firmy jsou k významnějším investicím ostražitější. A ty pořízení kolaborativních robotů za vyšší statisíce korun jistě představuje. „Všechny investice na této úrovni se mnohem více zvažují. Musí být jednoznačně návratné a ušetřit firmě náklady,“ vysvětluje Havlíček.
