„Nemůžeme déle čekat na rozhodnutí Evropské unie,“ řekl Müller. „Uvědomujeme si, že to může vzbuzovat právní pochybnosti, bohužel opodstatněné pochybnosti,“ uvedl také. Agentura Reuters napsala, že podle pravidel EU se má na sankcích shodnou celá sedmadvacítka a že Brusel by případně mohl jednotlivé země potrestat za samostatný postup.
Podle analýzy think tanku Forum Energii dováží Polsko asi 20 procent uhlí, které spotřebuje, zbytek se vydobývá v dolech na jeho území. V roce 2020 tři čtvrtiny uhlí z dovozu pocházely z Ruska. Agentura PAP píše, že ruské uhlí je levnější než to polské a lépe se hodí pro výrobu energie.
Evropská unie se dohodla, že bude postupně snižovat svoji závislost na dovozu plynu z Ruska. Německo, největší ekonomika v bloku, minulý týden oznámilo, že do konce letošního roku přestane nakupovat ruskou ropu a do poloviny roku 2024 by mohlo být nezávislé i na dodávkách ruského plynu.
Polský premiér Mateusz Morawiecki podle mluvčího vlády Müllera ještě tento týden představí podrobné plány, jak Varšava v příštích letech přestane dovážet energetické suroviny z Ruska. V současnosti ruský plyn kryje polovinu polské spotřeby, v případě ropy je to 60 procent.
Polsko patří mezi země, které se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu snaží v Evropské unii prosadit zákaz dovozu energetických surovin z Ruska, nenašlo však pro to dostatečnou podporu. Polský premiér už dříve opakovaně vyzval Evropskou komisi, aby přikročila k zákazu dovozu ruského uhlí.
Polsko tak chce podniknout několik kroků k takzvanému odruštění své ekonomiky. Odstranit závislost na Rusku mají zemi pomoct mimo jiné plány na výstavbu nových plynovodů. Ruský plyn by Polsko mohlo přestat odebírat za dva až tři roky. Samotné Polsko, které z uhlí vyrábí většinu elektrické energie, loni podle vládních údajů dovezlo 12,6 milionu tun uhlí, z toho z Ruska pocházelo 8,3 milionu tun.
