Na začátku června italští zákonodárci jednomyslně hlasovali pro návrh na zavedení paralelní „měny“, kterou by Itálie splácela své dluhy firmám i domácnostem a dál by se přeprodávala jako platidlo.
Experiment, který nese název mini-BOT, budí rozporuplné reakce. Velkým živitelem myšlenky je vicepremiér a lídr Ligy Severu Matteo Salvini. Jeho strana má za sebou úspěch ve volbách do europarlamentu, zatímco země je už delší dobu ve sporu s Bruselem ohledně vysokého zadlužení. Právě to může nová měna podle Salviniho pomoci řešit.
„Je možné diskutovat o nástroji... jde o návrh. Ale urgentní potřeba splácení desítek miliard eur dluhů veřejné správy firmám i domácnostem musí být zřejmá všem,“ popsal Salvini.
Nové platidlo by mohlo mít formu dluhopisů s nízkou nominální hodnotou, spekulovalo se také o tom, že by mohly sloužit například k placení daní.
Jenže nápad může přilít olej do ohně současných sporů s Evropskou unií, která už dříve s Itálií zahájila řízení o nadměrném schodku. Tím si v důsledku může vysloužit finanční postih za to, že se příliš zadlužuje.
Prezident Evropské centrální banky rovnou nápad na zavedení alternativní měny odsoudil: „Buď jsou Mini-BOT peníze, jenomže v tom případě jsou nelegální, nebo jsou dluhem, který narůstá. Nemyslím, že existuje třetí možnost,“ řekl Mario Draghi.
Myšlenka může mít i širší souvislosti než jen nová možnost placení dluhů. „Je to první krok k přípravě euroexitu, domnívám se, že extrémně nebezpečný,“ varoval Riccardo Puglisi, profesor ekonomie na univerzitě v Pavii.
Bankovní hysterie
„Jednalo by se o zavedení paralelní kvazi-měny, protože emitované dluhopisy by měly sloužit také jako prostředek směny. Dalo by se s nimi platit jako bankovkami nebo mincemi v eurech. Je to však v eurozóně zakázáno a myšlenka nemá šanci projít, aniž by Itálie chtěla setrvat v eurozóně,“ vysvětlil David Marek, hlavní ekonom společnosti Delloite.
V případě, že by Itálie přesto měnu zavedla, začalo by okamžitě sankční řízení proti Itálii, která by byla velmi rychle odstřihnuta od systému Target 2, který propojuje banky v eurozóně. „Způsobilo to takový tlak a paniku, že by od toho banky musely okamžitě ustoupit,“ dodal Marek.
Základním znakem dluhopisů by byla nízká nominální hodnota, například ve výši sto korun. V obchodě by se potom za nákup v hodnotě pět set korun dalo zaplatit pěti takovými bondy.
Spekulace o odchodu Itálie z eurozóny by mohly být velice nepříjemné, protože země je třetí největší ekonomikou EU. „Pokud by měla být Itálie na hraně odchodu z eurozóny, znamenalo by to krizi celé eurozóny,“ uvedl Marek.
Itálie je s Řeckem nejzadluženější zemí EU. Loni dluh vůči HDP narostl ze 131,4 na 132,2 procenta. Povolené zadlužení je přitom šedesát procent. Tuto hranici však překračuje polovina členských států.
Matteo Salvini, který je znám svou ostrou protiimigrační rétorikou a politikou, letos plánuje velké daňové škrty, které mohou deficit veřejných financí prohloubit o další 1 až 2 procenta. Hrozí tak vyostření sporu s Bruselem.
Vládnoucí koalice Ligy a Hnutí pěti hvězd sice vyloučili odchod Itálie z měnové unie, nicméně během loňských voleb si pohrávali s myšlenkou znovuzavedení liry, jež byla původním platidlem před nástupem eura. O to citlivější nyní investoři jsou.
