Čtyřiatřicetiletý Tola Fadugbagbe se před deseti lety přestěhoval z malého jihozápadního městečka do největšího nigerijského města Lagos, popisuje BBC. Doufal, že v metropoli najde lepší práci a že mu ruch velkoměsta zajistí jasnější vyhlídky na stáří. V Lagosu však na něj čekala pouze řada pracovních poměrů s minimální mzdou. Ta mu vystačila sotva na pokrytí veškerých nákladů.
Před čtyřmi lety jeho zájem vzbudily online reklamy na bitcoiny. Pustil se proto do intenzivního samostudia této problematiky, veškerý volný čas věnoval vyhledáváním informací a postupně začal pronikat do tajů obchodování s digitálními měnami. „Neměl jsem moc peněz, a proto jsem začal se sto až dvěma sty dolary (zhruba dva až čtyři tisíce korun),“ uvádí Fadugbagbe.
Vývoj bitcoinu Během neděle kryptoměna bitcoin výrazně oslabovala. Podle webu Coindesk klesla její hodnota na zhruba 43 tisíc dolarů (931 tisíc korun). Ještě před týdnem přitom cena bitcoinu byla více než 58 tisíc dolarů (více než jeden milion korun). |
Podle svých slov nyní vlastní kryptoměny v hodnotě více než 200 tisíc dolarů (4,3 milionů korun). Stal se z něj investor na plný úvazek, zároveň učí začínající nadšence jak na to. „Brzy se budu stěhovat do vlastního domu, který stavím. Mám velmi velkou farmu a to všechno jen díky kryptoměně,“ říká Nigerijec.
Podobné příběhy úspěchu se po chudém západoafrickém státě s 27procentní nezaměstnaností šíří rychlostí světla. Co se týče objemu obchodovaných digitálních měn, je Nigérie podle odhadů na třetím místě hned po USA a Rusku. Za rok 2020 generovali Nigerijci kryptoměnové transakce v hodnotě více než 400 milionů dolarů (skoro 8,7 miliard korun). Podle webu Statista vlastní nebo užívá kryptoměny 31,9 procent tamních občanů.
Zdroj: Investing.com
Hledání alternativního zdroje příjmu lze považovat za logické. V loňském roce tamější centrální banka devalvovala nigerijskou měnu naira o 24 procent. Lidé se obávají, že ještě letos dojde k dalšímu poklesu hodnoty měny až o deset procent. Zároveň rostou ceny a inflace potravin se vyšplhala na nejvyšší hodnotu od července 2008.
Radši bitcoin než státní dluhopisy
Kryptoměny mají nejen pro obyvatele Nigérie jednu podstatnou nevýhodu. Světoví experti varují před vysokou rizikovostí a volatilitou bitcoinu a podobných měn. S tím, že mnoho Nigerijců do bitcoinu investuje doslova všechno, co mají, je možné, že jednoho dne taky o všechno přijdou.
Češi a kryptoměny V České republice vlastní nebo užívá kryptoměnu 9,2 procent lidí. |
Před tím varuje i nigerijská centrální banka, která už v roce 2017 zakázala bankám umožňovat transakce související s kryptoměnou. Dosud se na dodržování zákonu ale příliš nehledělo. Na začátku letošního roku však instituce přitvrdila. V prohlášení ze 7. února uvádí, že je třeba chránit širokou veřejnost před „možnými hrozbami“. Banka argumentuje zločineckými organizacemi, teroristy a dealery, kteří jsou podle ní častými uživateli kryptoměn. Běžné občany, kteří zabrousí do rybníku digitálních měn, varuje právě před jejich rizikovostí.
Nutno však poznamenat, že popularitu kryptoměn dílem zapříčinil samotný establishment Nigérie. V říjnu minulého roku v zemi probíhaly protesty proti policejní brutalitě. Stát reagoval tak, že organizátorům demonstrací zmrazil bankovní účty. To vedlo k častějšímu užívání digitálních měn a k tomu, že organizátoři dostávali dary od příznivců právě touto formou.
Podle investorů je příčinou vzestupu bitcoinů v Nigérii nedůvěra v centralizované finanční systémy a přísná ekonomická kontrola aplikovaná ze shora dolů, píše BBC. Lidé jsou frustrovaní z vládní politiky i z ekonomické situace státu. „Nedělám akcie ani státní dluhopisy, jsou to podvody. Věřím v kryptoměnu,“ říká výše citovaný Fadugbagbe.
Rizika Nigerijci dobře znají
S ohledem na stanovisko centrální instituce začaly některé banky zmrazovat účty, na nichž zaznamenaly aktivitu spojenou s kryptoměnami. Fadugbagbe o peníze na bankovním účtu nepřišel jen pro to, že včas dostal varování a radu, aby své finanční prostředky převedl jinam.
Bitcoiny příště už jen s rozvahou, žádá Muska jeden z investorů automobilky |
Na rizikovost investic do bitcoinu Nigerijci spíš nehledí, nejrůznější rizika jsou pravděpodobně součástí každodenního života většiny z nich. „Jsme hlavním městem chudoby na světě,“ říká Promise Nwabuaeze, další nadšený investor, kterého cituje Financial Times.
„Ekonomická síla naší země, HDP, míra inflace a nezaměstnanosti nejsou nijak povzbudivé. Dostupná pracovní místa ve skutečnosti nevydělají tolik, aby vám na stůl přinášely jídlo,“ uvádí bývalý manažer sociálních médií Nwabuaeze, který si dříve vydělával padesát dolarů měsíčně. V současné době jeho skromné jmění činí 2 500 dolarů, z čehož je nadšený.
Promarněná příležitost
Vše nasvědčuje tomu, že restrikce centrální banky budou Nigerijci nadále obcházet. Investoři plánují v obchodování pokračovat prostřednictvím svých zahraničních bankovních účtů. Obchodníci rovněž využívají takzvané peer-to-peer sítě, kde mohou obchodovat mezi sebou navzájem bez potřeby prostředníka v podobě banky.
Bitcoin z osmdesáti procent drží dlouhodobí investoři. Cenu tlačí jiní |
Podle Yele Bademosi, zakladatele mobilní aplikace Bundle pro kryptoměny a hotovostní platby, může zásah centrální banky v konečném důsledku natropit víc škody než užitku. Hrozí totiž, že se kryptoměny v Nigérii vydají cestou tamní měny nairy, která figuruje na dvou paralelních trzích – na tom nigerijském a na černém, kde se jí daří lépe.
Tamní odborníci rovněž varují před tím, aby se kryptoměna stala promarněnou příležitostí Nigérie. „Spíš než zakázat digitální měny by měla centrální banka nastavit právní rámec s jasnými pravidly,“ myslí si bývalý náměstek hejtmana centrální banky Kingsley Moghalu. Upozorňuje na to, že kryptoměna nyní poskytuje mnoha lidem živobytí.
„Nigérie je z hlediska objemu obchodování s kryptoměnami na čelním místě. Pokud toho nevyužije jako výhody, udělá to za ní někdo jiný. Je potřeba vybudovat kolem toho ekosystém, zavést pravidla a předpisy,“ říká k tomu Gbite Oduneye z makléřské společnosti EGM Group.
