Společnosti se dále zavázaly, že do roku 2026 ve městě omezí zvyšování nájemného, a že v příštích letech postaví 13 tisíc nových bytů. „Za účelem robustnějšího a efektivnějšího řešení problému nedostatku bydlení a problému změny klimatu spojují Vonovia a Deutsche Wohnen své síly,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném v pondělí. Co se týče změn klimatu, plánují společnosti více investovat do tepelné izolace bytů.
V současné době vlastní Vonovia přibližně 360 tisíc německých bytů, z toho 43 tisíc v Berlíně. Deutsche Wohnen má 150 tisíc bytů v Německu, z toho se v hlavním městě nachází 113 tisíc. Spojením sil tak vznikne gigant s půlmilionem nájemníků.
Nabídkou 20 tisíc berlínských bytů a slibem o omezování růstu cen se realitní společnosti snaží jít naproti čím dál tím častěji diskutované bytové krizi v Německu. Nejhorší situace je pravděpodobně v Berlíně, kde se ceny nájmů za posledních deset let zdvojnásobily. Němečtí politikové se problém snažili vyřešit tím, že v roce 2019 nájemné v hlavním městě zastropovali. Rozhodnutí berlínského senátu však nedávno zrušil německý Ústavní soud s tím, že je regulace protiústavní.
Rozhodnutí soudu zaskočilo tisíce Berlíňanů, kterým se najednou zvýšilo nájemné a část z nich musela doplácet nájem za dobu, kdy zastropování platilo. Zpětné platby činily stovky až tisíce eur, uvádí web The Local. Zatímco Vonovia zpětné platby odpustila, firma Deutsche Wohnen je po nájemnících požadovala.
Roste cena bydlení, mezičtvrtletně stoupla nejvíc za posledních deset let |
V Německu tak nyní zaznívají i daleko radikálnější názory na řešení problematiky vysokých nájmů. Iniciativa s názvem „Vyvlastněte Deutsche Wohnen a spol“ například požaduje konání referenda o vyvlastnění velkých developerů a převedení jejich nemovitostí do veřejného vlastnictví.
Dostupné bydlení má být navíc jedním z hlavních témat voleb do Spolkového sněmu. Ty se budou konat už v září tohoto roku.
Vlastní bydlení v Berlíně je raritou
Co se týče vlastnictví bydlení, umisťuje se Německo už dlouho na nejnižších příčkách Evropské unie. Zatímco v zemi žije ve vlastním jen zhruba polovina populace, v České republice je to více než 78 procent lidí. V Berlíně je až 85 procent rezidentů v pronájmu, v Praze je to zhruba 30 procent.
O spojení sil jednaly společnosti Vonovia a Deutsche Wohnen už dříve, teprve nyní se ale dohodly na ceně zhruba 18 miliard eur (458 miliard korun). Vonovia nabízí investorům Deutsche Wohnen 53 eur (1 350 korun) za akcii včetně očekávané dividendy jednoho eura. To je podle Financial Times o 25 procent více než byla průměrná cena akcií firmy za poslední tři měsíce.
Ne každý je však z akvizice nadšený. I přes sliby a dané závazky obou společností se někteří politikové obávají, že spojení dvou nemovitostních gigantů ještě zvětší nerovnosti ve společnosti.
„Na trhu s bydlením již máme obrovskou nerovnováhu sil. Fúze tento problém dále prohloubí,“ uvedla například sociální demokratka Cansel Kiziltepeová na svém Twitteru.