Musk, který je aktuálně nejbohatším člověkem na světě, už se letos vedle Macrona, Módího a Netanjahua setkal také například s lídry Itálie, Jižní Koreje nebo Turecka. Ačkoliv zájem o Muska je mezi světovými politiky na vzestupu, s představiteli Tchaj-wanu či Ukrajiny jeho komunikace skřípe. Příčinou jsou citlivá geopolitická témata, ke kterým se vyjádřil.
Motivací některých zahraničních lídrů je přilákat do své země investice v podobě výstavby nového závodu na výrobu elektromobilů Tesla, případně peníze do infrastruktury v souvislosti s rozšířením komunikačních sítí. Musk je šéfem Tesly a kromě toho vede společnost SpaceX, pod kterou patří i satelitní internetové služby Starlink. Loni Musk rovněž koupil společnost Twitter, kterou přejmenoval na X a která provozuje globální sociální síť, kde se může vyjadřovat téměř každý.
Musk chce síť X zpoplatnit všem uživatelům. Jedině tak se zbavíme botů, řekl |
Pokud jde o schůzku s Netanjahuem, ta se týkala i stížností, že na síti X narostl výskyt nenávistných příspěvků. Na to si stěžovala i židovská organizace Anti-Defamation League. Ta sídlí ve Spojených státech a zaměřuje se na ochranu občanských práv. Netanjahu, který dal už dříve vůči Muskovi najevo obdiv, k této problematice řekl, že je potřeba najít rovnováhu mezi ochranou svobody projevu a tresty za šíření nenávisti.
Když se Musk v červnu setkal s indickým premiérem Módím, bývalý šéf Twitteru Jack Dorsey předtím řekl, že indická vláda hrozila vypnutím Twitteru, pokud se tato síť nebude řídit místními nařízeními a nebude odstraňovat obsah v Indii považovaný za problematický. Než firmu koupil Musk, lidé v Twitteru se snažili proti takovým požadavkům bojovat, Musk ale říká, že on to dělat nemůže.
„Pokud nebudeme dodržovat zákony místních vlád, zavřou nás. To nejlepší, co tedy můžeme dělat, je přiblížit se zákonům dané země. Je ale nemožné, abychom dělali víc, jinak budeme zablokováni a naši lidé zadrženi,“ řekl Musk novinářům po schůzce s Módím.
Zatímco mnoho z těchto setkání se zdánlivě soustředilo na Muskovy obchodní zájmy, přicházejí v době, kdy má tento miliardář čím dál větší vliv na globální geopolitiku. Nedávná prohlášení tohoto amerického občana narozeného v Jihoafrické republice byla někdy interpretována jako urážka zájmů Spojených států i širšího globálního Západu, píše BBC. Minulý týden rozzuřil zástupce Tchaj-wanu, když mluvil o politice jedné Číny a naznačil, že Tchaj-wan je pro Čínu zhruba to, co Havaj pro Spojené státy. Řekl, že Tchaj-wan je něco jako „integrální součást Číny, která svévolně není součástí Číny“.
„Doufám, že Elon Musk může také požádat čínskou komunistickou stranu, aby svým lidem otevřela platformu X,“ reagoval tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu. „Možná si myslí, že zákazy jsou dobrá politika, jako když se vypne Starlink, aby se Ukrajincům zmařil protiúder na Rusko,“ dodal.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvTvrzení, že Musk „tajně řekl svým inženýrům, aby u Starlinku vypnuli pokrytí“ části ukrajinského území, aby Ukrajinci nemohli zaútočit na ruskou námořní flotilu na Krymu, zneklidnilo americké spojence. Tato informace se objevila v Muskově biografii od spisovatele Waltera Isaacsona, který ale později na síti X napsal, že Starlink nikdy neměl povolení zajistit pokrytí až po Krym. Podle BBC ale spisovatel tento postoj zaujal až po Muskově silném odporu. Musk ani Isaacson se k tomu na dotaz BBC nevyjádřili.
V biografické knize se ale na jiném místě uvádí, že než Musk učinil rozhodnutí, ruský velvyslanec v USA mu „jasně řekl, že ukrajinský útok na Krym povede k jaderné reakci“.
Starlink nad Krymem nikdy nefungoval, popírá Musk, že ho kvůli Ukrajině vypnul |
Musk loni na Twitteru zveřejnil mírový návrh, který jednoho ukrajinského úředníka přivedl k otázce, zda Muskův účet „hackersky nenapadli Rusové“. Ve světle toho politolog Ian Bremmer pak na síti X napsal příspěvek, který byl pro mnohé velkým překvapením. „Elon Musk mi řekl, že mluvil s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem a Kremlem přímo o Ukrajině. Řekl mi také, kde jsou pro Kreml červené linie,“ napsal Bremmer. Musk toto tvrzení popřel, což Bremmera vedlo k další reakci. „Muska jsem dlouho obdivoval jako jedinečného podnikatele, který mění svět, což jsem řekl i veřejně. On ale není odborník na geopolitiku,“ napsal.
Komplikované vztahy má ale Musk i jinde. Například Bílý dům, když veřejně komentuje odvětví elektromobilů, tak má tendenci vyhýbat se zmínce o Tesle. Místo toho mluví o automobilkách, kde existují odbory, zatímco Musk se pouští do on-line diskusí s předními zástupci americké Demokratické strany, jejímž členem je i prezident Joe Biden. Musk jim říká, že tuto stranu už nemůže podporovat a místo toho flirtuje s republikánskými prezidentskými vyzyvateli.
„Kdyby nekoupil Twitter, mluvili bychom teď o něm? klade si otázku Noam Cohen, který dříve přispíval do listu The New York Times, kde psal o technologiích. „Pokud by byl jen nějakou nadnárodní korporací, bylo by normální, že pokud chce továrny v Číně, sejde se se zástupci Číny,“ dodává. Musk podle něj upadl do mnoha stejných nástrah jako jeho kolegové ze Silicon Valley.
„V zásadě vidí svět stejným způsobem: jste sami za sebe, neexistuje žádná záchranná sociální síť, musíte tvrdě pracovat a ti nejlepší se dostanou až na vrchol,“ řekl Cohen. „Je to kombinace chamtivosti a základního myšlení, které považuje inteligenci za nejdůležitější faktor a podle kterého by ti nejchytřejší lidé měli řídit svět.“ Skutečnost, že Musk a další nevolení miliardáři mohou činit jednostranná rozhodnutí s významnými geopolitickými důsledky, je podle Cohena varováním ohledně koncentrace majetku a slábnoucí demokracie.
21. března 2021 |
