Burdž Chalífa, Spojené arabské emiráty
1 Burdž Chalífa, Dubaj, 828 metrů
Závod o to, kdo se dřív dotkne nebes, vyhrává od roku 2010 dubajská Burdž Chalífa. Se svými 828 metry je čtrnáctkrát vyšší než Petřínská rozhledna a na mrakodrapu, který stál 1,5 miliardy dolarů (34,3 miliard korun) se mimo jiné podílela i pardubická firma Pega Hoist. Ta dodala 16 čtyřsetmetrových speciálních stavebních výtahů pro osm tisíc pracovníků.
Burdž Chalífa je sídlem předního italského návrháře Giorgia Armaniho a jeho šestihvězdičkový hotel Armani zabírá necelou čtvrtinu pater. V těch dalších se pak rozprostírají luxusní byty, kanceláře i technologické prostory. Vrchol architektonické ikony Dubaje také nabízí rozhled na celé město i Perský záliv.
Merdeka 118, Malajsie
2 Merdeka 118, Kuala Lumpur, 679 metrů
Druhou příčku oficiálně obsadila teprve loni stoosmnáctipatrová Merdeka 118, která se rozkládá v srdci hlavního města Malajsie. Vzhled budovy připomínající modrý krystal navrhlo australské studio Fender Katsalidis. Autoři se inspirovali tradičním malajsijským uměním, věž proto poskládali z ostrých trojúhelníkových skleněných střepů.
Dohromady pak symbolizují pestrou směs kultur žijící v sedmimilionové metropoli. Otevření se chystá ještě na letošní rok a lidé si budou moci užít nabídku hotelů, kanceláří, nákupního centra, parku i mešity.
Shanghai Tower, Čína
3 Šanghajská věž, Šanghaj, 632 metrů
Čínský mrakodrap v Šanghaji je podle americké firmy Gensler, která stojí za jejím návrhem, jeden z nejekologičtějších staveb své doby. Na samém vrcholku budovy má například větrné turbíny, také disponuje dvojvrstvou izolační fasádou, díky které není v budově v létě horko a v zimě ji naopak hřeje. Spirálovitě točenou Šanghajskou věž vlastní Čína, ta za ni zaplatila přes dvě miliardy dolarů (45,7 miliard korun).
Abrádž Al Bajt, Saúdská Arábie
4 Abrádž AI-Bajt, Mecca, 601 metrů
Komplex sedmi mrakodrapů Abrádž Al-Bajt se nachází v saudskoarabské Mekce, nejvyšší z nich je pak Hodinová věž s více než šesti sty metry. Uvnitř se nachází pětihvězdičkové hotely, muzeum islámu nebo i měsíční observatoř.
Všechny budovy vlastní stát, smlouvu na jejich výstavbu tehdy podepsal přední stavební konglomerát v zemi Saudi Binladin Group. Náklady na všech sedm budov dosahovaly astronomických 15 miliard dolarů (343 miliard korun).
Ping An International Finance Centre, Čína
5 Ping An International Finance Centre, Šen-čen, 599 metrů
Nachází se v čínském Šen-čenu a nese jméno největší pojišťovny v Číně, která je zároveň jedna z největších světových investorů. Ta v mrakodrapu rovněž sídlí, proto většinu podlaží zabírají její kanceláře. Jméno mrakodrapu i pojišťovny Ping An v překladu doslova znamená Bezpečně a Dobře.
Budova měla původně mít na špici ještě šedesátimetrovou anténu, díky které by se stala nejvyšší budovou Číny. Sen musela ale firma opustit kvůli riziku rušení leteckých cest.
Lotte World Tower, Jižní Korea
6 Lotte World Tower, Soul, 556 metrů
Jihokorejský obr Lotte World Tower stojí v Soulu od roku 2016 a se svými 123 patry je nejvyšší v zemi. Při navrhování budovy se architekti z americké firmy Kohn Pederson Fox inspirovali tradiční korejskou keramikou, štíhlý kužel má zaoblené strany a barevná okna.
Lidé tam najdou obchody, byty, hotely, kanceláře i vyhlídkovou plošinu. V 85. patře je navíc nejvýše položený plavecký bazén na světě.
One World Trade Center, USA
7 One World Trade Center, New York City, 541 metrů
Nejvyšší budova Spojených států leží na místě původních „dvojčat“ a připomíná tak teroristický útok z 11. září 2001. Symbolická je i výška, 1 776 stop (546 metrů) vysoký mrakodrap odkazuje na rok podepsání americké Deklarace nezávislosti.
Světové obchodní centrum stálo 4 miliardy dolarů (91,4 miliard korun) a nachází se v něm téměř tři sta tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, které jsou domovem například mezinárodní ratingové agentury Moody’s nebo vydavatelství časopisů Condé Nast.
:
CTF Finance Centre, Čína
8 CTF Finance Centre, Tchien-ťin a Kanton, 530 metrů
Společné osmé místo sdílí dvě budovy, které mají sice stejný název (CTF Finance Centre), ale které jsou od sebe vzdáleny přes dva tisíce kilometrů, každá na jednom kraji Číny. Jedna v Tchien-ťinu a druhá v Kantonu. Budovu v Tchien-ťinu navrhla americká firma Skidmore, Owings & Merrill, tu v Kantonu pak Kohn Pederson Fox. Obě jsou vysoké 530 metrů a v jejích útrobách se nacházejí hotely a kanceláře.
Citic Tower, Čína
9 CITIC Tower, Peking, 528 metrů
Pekingský Citic Tower, často přezdíván China Zun, byl navržen architektonickou firmou Kohn Pedersen Fox a dokončen v roce 2018. Tvůrci se nechali inspirovat čínskými rituálními nádobami na víno z doby bronzové, budova také tvarem trochu připomíná přesýpací hodiny.
Mrakodrap pravděpodobně i zůstane v dohledné době nejvyšší budovou v Pekingu, v roce 2018 totiž místní úřady oznámily, že omezí nové projekty vyšší než 180 metrů, aby město nebylo vysokými budovami zahlcené.
Tchaj-wan oslavil příchod nového roku ohňostrojem na mrakodrapu Tchaj-pej 101. (1. ledna 2023)
10 Tchaj-pej 101, Tchaj-pej, 509 metrů
Před dvaceti lety byl vůbec první, kdo prolomil půlkilometrovou hranici. Tchajwanský Tchaj-pej 101 je vůbec nejstabilnější budovou ve městě a jeho obyvatelé navíc věří, že v případě apokalypsy by zůstal stát jako poslední. Základy stavby jsou totiž zapuštěny 80 metrů pod zem.
Tvar mrakodrapu připomíná bambusový stonek a za návrhem stojí čínská architektonická skupina C.Y. Lee & Partners, mrakodrap je rozdělen na osm částí, z jedné vyrůstá vždy další a dohromady má stavba 101 pater. Uvnitř jsou ukryty obchody, kanceláře i fitness centrum.
