Již za covidu vzaly slavnou ulici útokem především četné americké obchody s cukrovinkami. Třebaže se na ně radnice zaměřila a od loňského roku se jejich počet snížit z třiceti na zhruba dvě desítky, nelibost vzbuzují i nadále. Loni na podzim jich městská rada ve Westminsteru nechala zavřít hned několik najednou poté, co odhalila prodej nelegálního zboží, praní špinavých peněz či daňové úniky. Další obchody raději zaplatily 250 000 liber (6,8 milionu Kč), aby se vyhnuly soudnímu řízení.
„Je to národní ostuda,“ označil současnou Oxford Street Brian Duffy, šéf předního britského maloobchodního řetězce Watches of Switzerland. Pro to, aby se celý West End znovu dostal do formy, je třeba něco udělat. Je to sotva pár týdnů, kdy britské úřady zabavily v obchodech renomované ulice padělky za více než milion liber. Mezi falešným zbožím nechyběly například ani hodinky značky Rolex, výrobky Apple, nelegální náplně do vapů či výrobky obsahujících nikotin.
Westminster se brání, že tyto podniky s nevkusnými pestrobarevnými výlohami jsou centrem praní špinavých peněz po celém světě. Mnohé z nich založili lidé prostřednictvím neprůhledných fiktivních společností. Stále více obchodů je registrováno například v Rusku a slouží k praní výnosů z drog, zbraní, obchodu s lidmi a prostituce. Když se v reportáži za majiteli těchto obchodů vydali novináři britského Evening Standardu, vesměs se nikoho ze zodpovědných lidí nedočkali.
Maloobchod nové doby?
Ulici Oxford Street v únoru opustila vlajková prodejna značky Topshop. Budovu, která byla ještě před dvěma lety oceněna na 500 milionů liber (13,6 miliard Kč), inzerovali jako příležitost k zavedení konceptu maloobchodu nové doby. Co je maloobchod nové doby, zatím nikdo neví. Obchodní dům House of Fraser rovněž zavřel v lednu 2022 po více než sto letech působení na tomto místě.
Útlum zažívá koncept britských obchodních domů obecně. Úpadek odstartoval covid, ani po jeho odeznění se mnohé z nich už znovu nenadechly. Se změnou nákupních zvyklostí se tak potýkají mnohé známé značky. Zavedené britské obchodních domy musí nyní čelit jinému zákaznickému fungování. Některé z nich již zavřely, jiné se snaží stavět na výhodách, které online nakupování neumožňuje.
Nad britskými obchoďáky se smráká. Zavírají, zákaznické chování se mění |
Společnost Watches of Switzerland momentálně vlastní showroom na Oxford Street hned naproti obchodnímu domu Selfridges. Úbytek tržeb zaznamenávají i zde. „Úřady měly přijmout taková opatření, která by sem přivedla vyšší standard podniků,“ říká Dufffy. Ačkoli Oxford Street zůstává nesmírně populární, sortiment jejích obchodů již neodráží stav ulice ani dopravy, dodává.
Manažer hodinářského obchodu zdaleka není jediným předním šéfem maloobchodu, který kritizuje současný stav londýnské tepny. V dubnu Stuart Machin, šéf společnosti Marks & Spencer, prohlásil, že Londýn ztrácí proti konkurenčním městům konkurenční výhodu. Dokonce obvinil vládu ze zrušení osvobození nákupů od DPH a rozšíření nevkusných obchodů s bonbony. „Hlavní ulice, která má být klenotem v londýnské koruně, je dnes spíš národní ostudou,“ říká. Dodává, že Oxford Street je již příliš dlouho za hranicí života. „Bolí mě, když vidím naše město takhle trpět,“ uzavírá Machin.
Město slibuje změnu
Oxford Street se však má, alespoň podle úřadů, znovuzrodit. Od podzimu příštího roku se ulice má dočkat investic a radnice plánuje, že do ní vloží nejméně 100 milionů liber (2,7 miliardy Kč). Úpravy budou brát větší zřetel na chodce, zeleň i osvětlení. Na místě bývalého Topshopu otevře IKEA, po čtyřleté absenci se má ještě letos vrátit na své původní stanoviště HMV. Práce na projektu, který je společným dílem westminsterské městské rady a podnikatelské skupiny New West End Company, by měly skončit na jaře 2026.
Redaktoři deníku Evening Standard si nedávno prohlédl Oxford Street s radním Geoffem Barracloughem, který má na starosti plánování a hospodářský rozvoj. „Provedl nás kolem největšího provinilce, který dluží na poplatcích za podnikání celkem 1,5 milionu liber (41 milionů Kč),“ říká jeden z reportérů. O kousek dál byly další obchody. V první pětce dlužníků z řad obchodů s bonbony jsou podnikatelé, kteří připravili veřejnou kasu o 224 000, 147 000, 111 000 a 84 000 liber, uzavřel deník.
