Současné problémy piloti označují za toxickou situaci, která je výsledkem snahy aerolinek tlačit na co nejnižší ceny. V sázce proto může být podle nich i bezpečnost.
Nejde ale jen o piloty, stejný názor vyjadřují i další zaměstnanci v letecké dopravě. Aerolinky sice hlasitě obviňují letiště a vlády, že nedělají, co mají, reportéři CNBC ale mluvili s piloty, kteří pracují pro velké letecké společnosti, a všichni do jednoho si stěžovali na soustavné přetěžování. Únava je podle nich výsledkem oportunismu a snahy leteckých společností snižovat náklady v rámci toxické kultury „závodů až na dno“.
Popsaná kultura podle těchto lidí prostupuje celé odvětví a zhoršuje už tak dost komplikovanou situaci, které cestující dnes čelí. Všichni zaměstnanci, s nimiž reportéři mluvili, byli o poměrech v letecké dopravě ochotni promluvit jen pod podmínkou zachování anonymity.
„Z pohledu cestujících je to naprostá noční můra,“ řekl jeden z pilotů, který pracuje pro britskou nízkonákladovou leteckou společnost easyJet. „Před začátkem léta to byl úplný masakr, protože aerolinky nevěděly, co dělají. Neměly připravený žádný plán. Věděly jen to, že se chtějí pokusit létat co nejvíce, kolik je jen v lidských silách – skoro jako kdyby tady pandemie nikdy nebyla,“ pokračoval. „Zapomněly ale, že si omezily všechny zdroje,“ dodal.
Rekordní léto ztracených zavazadel. Nakonec se vrátí, chlácholí aerolinky |
Následná nerovnováha „nám udělala ze života peklo, jak členům posádek, tak i pilotům,“ dodal pilot společnosti easyJet. Podrobně pak vysvětlil, jak nedostatek pozemního personálu od velkého propouštění na začátku pandemie vytvořil dominový efekt, který teď znemožňuje dodržovat letové řády. Na letištích je proto málo zaměstnanců, kteří odbavují zavazadla, provádějí pasovou kontrolu nebo se starají o bezpečnost.
Společnost easyJet v tiskové zprávě uvedla, že zdraví a spokojenost zaměstnanců má nejvyšší prioritu. „Jako zaměstnavatel bereme naši zodpovědnost velmi vážně, své lidi zaměstnáváme podle místních smluv, podle konkurenčních podmínek a v souladu s místními zákony,“ reagoval britský podnik.
Na odvětví letecké dopravy doléhá kombinace několika faktorů - jednak nemá dost peněz na školení, jednak se bývalí zaměstnanci nechtějí vracet do prostředí, kde už jsou neatraktivní mzdy. Příjmy zaměstnanců zůstaly od snižování vynuceném pandemií nízké, přestože letecké společnosti už výrazně zvýšily tržby.
„Nám pilotům řekli, že snížené mzdy budeme mít nejméně do roku 2030 – zatímco všichni manažeři už jsou platově zpět na původní úrovni a k tomu dostávají přidáno kvůli inflaci,“ cituje CNBC dalšího pilota, který létá pro aerolinky British Airways.
Chybí podpora
Za současný chaos na letištích jsou podle něj částečně zodpovědné vlády se svými restrikcemi a nulovou podporou leteckému sektoru, částečně pak i provozovatelé letišť. „Některé aerolinky využily situace k tomu, aby snížily mzdy, změnily pracovní smlouvy a propouštěly. A teď, když se to vrací k normálu, neumějí si s tím poradit,“ dodává pilot British Airways. Přestože mnoho letišť i leteckých společností teď nabírá zaměstnance a nabízejí lepší mzdy, na školení a zajištění bezpečnosti je lidí pořád málo, což situaci také zhoršuje.
Pozemní personál British Airways chtěl v srpnu stávkovat, protože zaměstnancům po pandemii stále nebyly obnoveny mzdy na původní úroveň. To nemohou překousnout zejména v situaci, kdy šéf mateřské společnosti IAG Luis Gallego dostal roční příděl 250 tisíc liber (7,3 milionu korun) na pokrytí svých životních nákladů. Tento týden se ale odbory s firmou dohodly na zvýšení mezd, takže stávka byla odvolána. Část zaměstnanců si ale stěžuje, že ani tak nebudou se mzdou na úrovni před pandemií.
Gallego, jehož firma vlastní aerolinky British Airways, se loni vzdal prémií 900 tisíc liber (26,4 milionu korun) a za roky 2020 a 2021 si dobrovolně snížil plat. Nedostal ani prémie za rok 2020.
PŘEHLED: Která letiště vás uvězní na hodiny a odkud odletíte bez čekání |
Jeden z pilotů dubajské letecké společnosti Emirates řekl, že kořeny současné situace sahají dlouho do minulosti. V odvětví totiž léta převládal krátkozraký názor, že sehnat zaměstnance v letecké dopravě není žádný problém. Aerolinky tak celá léta běžně zkoušely zaměstnancům snižovat mzdy v domnění, že většina z nich nemá kam odejít.
„No a teď, když lidé uplatňují své právo odejít někam jinam, tak oni jsou v šoku. To je neuvěřitelné,“ říká pilot dubajských aerolinek. „Mě šokuje, že oni jsou v šoku.“
Pilot může v Británii ze zákona ročně nalétat maximálně 900 hodin. Mnoho aerolinek to ale nepovažuje za absolutní maximum, nýbrž za cíl, ke kterému směřují. Snaží se tak z každého vymáčknout, co to jde, říká pilot easyJetu.
„Největší obavy máme z toho, že je tady pořádně toxická kultura, až přehnané množství práce,“ doplňuje ho pilot aerolinek Emirates. „To všechno potenciálně snižuje bezpečnost. A to nám dělá opravdu starosti.“
