Právě na bohatší státy je momentálně ohledně vyšších investic do ochrany životního prostředí kladen velký tlak, jelikož se blíží klimatický summit COP26, na kterém se lídři mají dohodnout, kolik finančních prostředků musí jednotlivé státy na boj se změnou klimatu vyčlenit. Také uzavřou dohody o rychlejším postupu ve snižování emisí.
Bohaté země měly v loňském roce přispět chudším státům právě výše zmíněných sto miliard, podle OECD však i kvůli covidu tomuto závazku nedostály. V předchozích letech 2018 a 2019 podle dostupných údajů přispěly 78,3 a 79,6 miliardy dolarů.
Ačkoliv přesná částka, kterou státy loni ostatním zemím přispěly, ještě není známá, je jasné že kvůli pandemii se závazek nevyplnil. „Údaje budou k dispozici až v příštím roce, ale je zřejmé, že státy spíše investovaly do rozvoje místní ekonomiky a klimatické závazky nebyly dodrženy,” říká pro Reuters generální tajemník OECD Mathias Cormann. Panují navíc obavy, že klimatický summit nedopadne úspěšně, protože mezi jednotlivými státy panuje nedůvěra.
Peníze z předešlých let šly především do snižování emisí v rozvojových zemích a na přímý boj s klimatickou změnou šla pouze čtvrtina příspěvků. Rozvojové země však tvrdí, že právě bez podpory od bohatších sousedů nemohou do boje proti globálnímu oteplování investovat a tím pádem samy nesníží emise, ani nebudou mít dostatečnou infrastrukturu, která by obyvatele ochránila před čím dál tím častějšími bouřemi, záplavami či stoupající hladinou moří.
Evropská unie se proto v tomto týdnu zavázala, že rozvojovým zemím na tyto investice poskytne více peněz a vyzvala Spojené státy americké, aby také zvýšily své úsilí a více chudým státům pomáhaly.
13. září 2021 |
