K razantnějším krokům je Fed tlačen ve snaze tlumit inflaci. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v srpnu sice zpomalilo na 8,3 procenta z červencových 8,5 procenta, pokles byl ale menší, než analytici čekali. Srpnovou inflaci totiž odhadovali v průměru na 8,1 procenta. Meziměsíčně se navíc spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta, zatímco předpokladem bylo, že naopak o tuto hodnotu klesnou.
Fed zároveň naznačil další výrazné zvyšování základní úrokové sazby, která podle centrální banky do konce letošního roku vystoupá na 4,40 procenta a v roce 2023 dosáhne úrovně 4,60 procenta. Snižování sazeb se očekává až v roce 2024.
„Šéf Fedu byl nezvykle přímý a vyslal jestřábí signály. Recesi nelze vyloučit, trh práce je přehřátý a bez jeho ochlazení nelze na zkrocení cenové dynamiky pomyslet. Kromě toho dodal, že neexistuje bezbolestné řešení inflační situace,“ uvedl Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.
BREAKING! The #FederalReserve hikes rates by 75 basis points!
Lifting the Fed Funds Target rate to 3.25%,
topping the latest tightening cycle peak. https://t.co/pSSITn5vBN
Už na konci srpna o přísné měnové politice ujistil šéf Americké centrální banky Jerome Powell. Uvedl tehdy, že Amerika bude ještě nějakou dobu potřebovat přísnou měnovou politiku. Powell také upozornil, že boj s inflací si vyžádá i ochlazení na trhu práce.
V kombinaci s pomalejším růstem a slabším trhem práce se podle něj sice sníží inflaci, ale zároveň tato kombinace bude domácnosti a podniky bolet. „Je to nepříjemná cena, kterou si žádá snížení inflace. Neobnovení cenové stability by však bolelo víc,“ dodal na sympoziu centrálních bankéřů. Dodal, že rychlý lék na inflaci neexistuje.
Akcie jako na horské dráze
Na přísnější měnovou politiku nejprve záporně reagovaly tamní akcie. Hlavní indexy na Wall Street se bezprostředně po oznámení dalšího přitvrzení v měnové politice propadly do červených čísel. Poté se vrátily k černým číslům, ale v půl desáté středoevropského času následoval další pokles.
„Nejprve burzami pohnula revize takzvaného dot plotu, tedy oficiální projekce úroků ze strany představitelů banky. Prognóza se od června posunula směrem vzhůru. Do konce roku očekávají centrální bankéři pět dalších zvýšení, k tomu dojde k dodatečnému zvýšení sazeb v příštím roce,“ vysvětluje Pfeiler.
„Nová projekce pohřbila šance na snižování úroků ve 2023, v což část investorů stále naivně doufala,“ doplnil analytik.
Už v úterý americké akcie zažily nejprudší pokles za více než dva roky. Reagovaly tak právě na předzvěst vyšších sazeb, kterou vyvolaly údaje o inflaci ve Spojených státech. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, v úterý ztratil 3,94 procenta.
„Trhy se nyní budou snažit odhadnout další kroky FEDu. Tedy o kolik zvýší sazby na svém dalším zasedání a na jaké výši úrokových sazeb se zastaví. V současné době trhy očekávají, že se bude pohybovat kolem 4,5 procenta,“očekává Tomáš Kudla, obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.
