Evropská centrální banka tak reaguje na poslední předpověď, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta. V srpnu ale bylo meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ještě vyšší, neboť zrychlilo až na 9,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka v dnešní zprávě.
V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
ECB tak úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka dnes také zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zlepšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.
„Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci potvrdila odhlodání centrální banky dostat inflaci pod kontrolu Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu,“ tvdí analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Inflace se tak nyní nachází vysoko nad dvouprocentním cílem a část analytiků předpokládá, že v příštích měsících se inflace v eurozóně vyšplhá nejméně na deset procent. Stojí za ní zejména pokračující prudký růst cen energií. Ty se meziročně zvýšily o 38,3 procenta. Ceny potravin, alkoholu a tabáku v srpnu vzrostly o 10,6 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o pět procent a ceny služeb o 3,8 procenta.
Krok ECB dopadá i na Česko
Analytici říkají, že úrokové sazby ECB jsou stále výrazně nižší než sazby České národní banky, což mimo jiné ovlivńuje i pozici a rozhodování v českých firmách.
„Úvěrování v eurech je pro podniky i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ říká analytik Jan Brázda, který je partnerem skupiny PwC.
Vyšší úrokové sazby v eurozóně spolu se stále vysokými cenami energií a strachem investorů z energetické krize však podle analytiků mohou zvýšit tlak i na českou korunu.
„Pokud v takovém případě bude Česká národní banka nadále bránit její kurz na současných hodnotách, bude k tomu pravděpodobně potřebovat vyšší objem devizových rezerv než v předešlých měsících. Jenom od května do července přitom ČNB na obranu koruny vynaložila už 20,5 miliardy euro, tedy přes 500 miliard korun,“ dodal Tomáš Kudla ze společnosti Ebury.
