Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). To je asi 23 miliard Kč za den.
Zhruba 61 procent fosilních paliv za 57 miliard eur vyvezlo Rusko za uvedené období do Evropské unie. V tom je zahrnuto 12,1 miliardy eur jako vývoz do Německa, dále 7,8 miliardy eur do Itálie, stejná částka do Nizozemska a také 4,4 miliardy eur do Polska.
Odpojení EU od energií Rusko nijak zásadně nepoškodí, spočítali ekonomové |
Německo bylo v prvních dvou měsících války na Ukrajině největším dovozcem fosilních paliv z Ruska. Na první místo se ale dostala Čína, která z Ruska dovezla fosilní paliva zhruba za 12,6 miliardy eur. Změna pořadí na prvních dvou místech tak odráží rostoucí důležitost Číny a dalších mimoevropských zemí pro vývoz energií z Ruska.
Příjmy z prodeje těchto komodit zajišťují asi 40 procent objemu státního rozpočtu Ruské federace, uvedl finský institut. Nejvíce příjmů Rusko v uvedeném období mělo z prodeje ropy (zhruba 46 miliard eur), následuje plyn z plynovodů (24 miliard eur), dále ropné produkty, zkapalněný zemní plyn (LNG) a nakonec uhlí.
Závislé Německo
Zveřejněná čísla ukazují, že Německo zůstává na ruských energiích silně závislé, hlavně na zemním plynu. Dovoz v květnu ve srovnání s předchozími dvěma měsíci o osm procent klesl, což ale souvisí hlavně s teplejším počasím.
Evropská unie jako celek v květnu snížila dovoz energií z Ruska o více než 100 milionů eur za den. Největší pokles je patrný u Polska, které dříve patřilo k významným odběratelům ropy a plynu z Ruska. Naopak Francie, Belgie a Nizozemsko nákup ruského plynu na trzích s krátkodobými kontrakty zvýšily, upozorňuje institut.
Protože Rusko teď vyváží více ropy na tankerech do zemí, kde nemá položeno potrubí, výrazně se zvýšila poptávka po tankerech. Čtyři pětiny těchto plavidel přitom vlastní firmy z Evropy a z Ameriky.
