„Nepředpokládáme, že se ceny vrátí do roku 2021 nebo dokonce do roku 2020,“ říká Matoušek. Firma Centropol spočítala, že tuzemské firmy a domácnosti dohromady zaplatí za energie o 300 miliard korun více než před rokem.
Například rodina v bytě, která elektřinu využívá na svícení a chod běžných spotřebičů, zaplatí místo dvanácti tisíc korun za rok 23 500 korun, tedy téměř dvojnásobek. Zálohy se jí zvýší z tisícovky na dva tisíce.
Rodina v domě, v němž elektřina slouží i na ohřev vody, zaplatí místo 20 tisíc korun zhruba 43 tisíc ročně. Nejhůř na tom jsou a budou lidé v domech, které elektřinou i vytápí, a nemají tepelné čerpadlo nebo fotovoltaiku na střeše. Při spotřebě dvanácti megawatthodin ročně takové domácnosti platí zhruba 36 tisíc korun a účet se jim nyní zvedne na 95 500 korun.
Jak řešit drahou energii |
Společnost Centropol ve svých propočtech predikuje ceníky dodavatelů na základě pohybu velkoobchodních cen elektřiny a plynu na burze. Matoušek v rozhovoru naznačil, že jde o relativně střízlivé odhady vzhledem k tomu, jaké zdražování nyní dodavatelé začínají reálně ohlašovat. Centropol bude analýzu aktualizovat a odhady zřejmě ještě porostou, uvedl Matoušek.
Titanic a záchranné čluny
„Je extrémně důležité, aby vláda přišla ještě v tomto roce a nejpozději před topnou sezonou s pomocí, a to buď v podobě úsporného tarifu nebo, pokud by byla implementace takového tarifu složitá, tak je potřeba přijmout jednodušší opatření, třeba ve formě odpuštění DPH a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie,“ uvádí Matoušek. Zároveň ale dodává, že v současné situaci neexistuje ideální řešení.
„Situace vypadá tak, že jedete vysokou rychlostí lodí Severním ledovým oceánem a víte, že narazíte do ledovce. Nevyhnete se tomu. Budete mít díru v lodi a ta se potopí. V tu chvíli není nejdůležitější rozdělovat posádku a lidi podle toho, jestli cestovali v první nebo druhé třídě. Prostě potřebujete, aby se všichni dostali rychle do záchranných člunů. Vláda by na to měla myslet,“ popisuje odborník.
Třikrát víc. Zdražení energií je jako náraz do zdi, není před ním úniku |
Matoušek se přiklání k rychlému a jednoduchému opatření: odpuštění DPH a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie. Rodině v domě s elektrickým vytápěním by to podle něj mohlo ušetřit až 26 tisíc korun, takže by místo předpokládaných 100 tisíc platila 74 tisíc.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s Jozefem Síkelou navrhuje takzvaný úsporný tarif, který by domácnostem dával slevu na určitý počet megawatthodin. I to by podle Matouška mohlo být účinné řešení, problém podle něj je, že je to složitější na zavedení. V tomto případě by člověk mohl ušetřit zhruba 14 tisíc korun z částky 100 tisíc korun. Navíc by lidé byli tarifem motivováni ke snížení spotřeby, takže výsledná úspora by mohla být ještě vyšší.
Fatální dopad mají ceny elektřiny a zemního plynu i na tuzemské firmy a zejména na energeticky náročné podniky jako jsou například sklárny. „Firmám by bylo možné pomoci formou příspěvku na úhradu energií,“ uvažuje Matoušek.
Český průmysl hledí s obavami na Rusko, bez plynu se mnohá odvětví neobejdou |
„Byť vláda neříkala, že je to jejich priorita, tak jsem přesvědčen, že v tuto chvíli se tím už zabývá. Je totiž vystavená hlasům ze strany firem a jejich výpočtům. Firmy bijí na zvonec s tím, že budou muset omezovat nebo že již fakticky omezují výrobu, nebo že budou muset propouštět, protože jejich produkty se stanou nekonkurenceschopnými,“ uvádí Matoušek. Pro pokrytí těchto výdajů by podle něj šlo využít Modernizační fond, respektive výnosy z emisních povolenek.
Co dělat doma
Domácnostem se vyplatí, pokud začnou přijímat vlastní opatření, nehledě na chystanou pomoc od státu. Mezi rychlá řešení podle Matouška patří například kontrola nastavené teploty vody v bojleru.
Ohřev vody v elektrickém boileru
„Optimální je 50 stupňů Celsia. Díky tomu ušetříte (v domě s elektrickým ohřevem i vytápěním, - pozn. red.) zhruba pět tisíc korun ročně a na komfortu to nepocítíte, pořád vám poteče teplá voda,“ míní Matoušek. Dále se podle něj vyplatí snížit teplotu v celé domácnosti.
„Když to říkám doma, tak se to nepotkává s porozuměním, ale v ložnici byste měli mít 17 stupňů Celsia,“ uvádí Matoušek. V obývacím pokoji by to mělo být 19 až 20 stupňů. Podle odborníka snížení vytápění o pouhého 1,5 stupně v domě o 120 metrech čtverečních vede k úspoře necelých deseti procent nákladů na vytápění, tedy k úspoře zhruba pěti tisíc korun ročně. Výměna osmi žárovek za úspornější může vést k úspoře až 2 200 korun.
