„Nechceme žít v zemi, kde se mohou jen tak rozmáhat provizorní chatrče.“ Tak irský premiér Simon Harris, který je v úřadu teprve měsíc, komentoval uprchlická stanová městečka, jež se v jeho zemi objevují kvůli nárůstu počtu migrantů.
To v centru Dublinu úřady odstranily. Jen několik dní poté ale byly stany zpátky, uvádí list The Guardian.
Podle irských činitelů se počet migrantů v zemi zvýšil poté, co je Británie začala v rámci kontroverzního zákona vyhošťovat do Rwandy. Mnozí z nich v obavě z přesunutí do Afriky odjíždějí z Británie právě do Irska.
„Nechci zpátky do Nigérie a nechci ani do Rwandy,“ řekl portálu Politico pětadvacetiletý Christian, který v Británii žil i pět let poté, co mu vypršelo studentské vízum. „Chtěl jsem být v Británii. Pokud jde o Irsko, znám jen Guinness, ale zjistím to,“ řekl o svém novém útočišti.
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie |
Christian se dostal do Irské republiky po silnici z Severního Irska, jediné části Spojeného království, která má společnou pozemní hranici s členskou zemí EU. Za to, aby jeho a další dva Nigerijce odvezl z Belfastu do Dublinu, zaplatil taxikáři 2 400 liber (přes 70 tisíc korun). V cíli se dozvěděl, že ostatní žadatelé o azyl se tam dostali za pouhých 17 liber (přibližně 510 korun) autobusem veřejné dopravy.
Irská ministryně spravedlnosti Helen McEnteeová uvedla, že 91 procent nově příchozích překročilo hranici ze Severního Irska. Belfast to popírá. „To jsou čísla, která my v Severním Irsku neuznáváme,“ uvedla severoirská ministryně spravedlnosti Naomi Longová.
Podle stanice Sky News nyní Irsko registruje 1 400 a více migrantů každý měsíc. Zemi hrozí, že tento rok přijme rekordních 20 tisíc lidí.
„Nepřijmeme, když je nepřijímá Francie“
Místopředseda irské vlády Micheál Martin prohlásil, že je „zcela zřejmé“, že přistěhovalci doufají, že „získají útočiště zde a v Evropské unii, na rozdíl od možného vyhoštění do Rwandy“. Irští politici obviňují Londýn, že své potíže s nevítanými příchozími hází na jiné. „Tato země nebude v žádném případě, v žádné formě ani v žádné podobě poskytovat (právní) skulinu pro migrační problémy kohokoli jiného,“ prohlásil premiér Harris.
Jeho vláda se chystá do konce května přijmout právní předpisy, které by jí umožnily poslat migranty zpět do Spojeného království. McEnteeová chce přeznačit Británii jako „bezpečnou zemi“, aby do ní Irsko mohlo migranty vracet. Vláda se snaží prakticky zvrátit rozhodnutí irského nejvyššího soudu, podle něhož označení Spojeného království jako třetí země bylo v rozporu se zákony EU. McEnteeová tvrdí, že se jí podaří mezeru v zákoně napravit.
Zatýkáme migranty pro první vlnu deportací do Rwandy, oznámil Londýn |
Dublin spoléhá na dohody mezi Spojeným královstvím a Irskem z roku 2020 které umožňují návrat žadatelů o azyl oběma směry. Londýn ale uvádí, že „operační dohody“ nevytváří právní závazek na přijímání vracejících se migrantů.
Británie dala už jasně najevo, že nehodlá vracející se běžence akceptovat. „Nebudeme přijímat návraty z EU přes Irsko, když EU nepřijímá návraty do Francie, odkud nelegální migranti přicházejí,“ řekl britský premiér Rishi Sunak.
„Zdá se, že jeho imigrační politika zní: „Do Rwandy, nebo do Irska,“ zkritizovala Sunaka irská senátorka Lisa Chambersová. „To nevěstí nic dobrého pro budoucí vztahy.“
1. května 2024 |
