Moskva se teď snaží vypořádat s dopady sankcí, které na ni za její agresi vůči Ukrajině uvalila Evropská unie. Ta se v pondělí dohodla, že do konce letošního roku sníží dovoz ropy z Ruska až o 90 procent. Moskva teď mimo jiné zvažuje i snížení těžby, čímž by na trhu vyvolala nedostatek suroviny a tím i růst její ceny, naznačil viceprezident ruské ropné společnosti Lukoil Leonid Fedun. To by Rusku umožnilo inkasovat za prodej ropy do Asie ještě více peněz.
„Reakci Ruska se pochopitelně bude věnovat velká pozornost,“ uvedla analytička trhu komodit ve společnosti RBC Capital Markets Helima Croftová. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, za Spojenými státy a Saúdskou Arábií, a druhým největším vývozcem. Prvním je Saúdská Arábie, uvádí statistika Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Indie donedávna dovážela z Ruska jen asi dvě až pět procent ropy, kterou spotřebovává. Za celý loňský rok dovezla kolem 12 milionů barelů, jen za letošní březen to však bylo asi 11 milionů barelů a za duben dalších 27 milionů. Indie ruskou ropu nakupuje se slevou, kterou vyjednala vzhledem k vyššímu riziku v souvislosti s tím, že západní státy proti Rusku zavedly sankce. V květnu Indie nakoupila dalších asi 21 milionů barelů ruské ropy, ukázala to data analytické firmy Kpler.
KOMENTÁŘ: Má se Rusko bát embarga EU? Záleží i na Německu a Polsku |
Cena ruské ropy se vyjadřuje podle referenčního kontraktu na ropu Urals, což je směs ropy z několika ruských regionů. Ropa Urals byla v minulých letech vždy levnější než severomořský Brent, který je celosvětově považován za referenční typ, s kterým se cenově poměřují ostatní typy ropy v závislosti na kvalitě a dostupnosti. V současné době se cena ropy Urals na světovém trhu pohybuje kolem 95 dolarů za barel, což je výrazně více než před rokem. Brent se teď prodává zhruba za 113 dolarů za barel.
Co se Číny týká, ta už před válkou na Ukrajině byla největším odběratelem ruské ropy. I Peking ale teď z Ruska nakupuje výrazně více – od března do května zhruba 14,5 milionu barelů, což je zhruba třikrát tolik co ve stejnou dobu loni.
Saúdové mohou zvýšit těžbu
Rusko není členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), s organizací ale stejně jako několik dalších významných těžařů ropy spolupracuje ve skupině nazvané OPEC+. Ta nyní posuzuje, jak nahradit nižší těžbu v Rusku vyvolanou západními sankcemi. Podle dřívější dohody v OPEC+ mohlo Rusko těžit 10,44 milionu barelů ropy denně, v dubnu ale jeho těžba dosahovala v průměru 9,3 milionu barelů denně, uvedla agentura Reuters.
Zdroje listu Financial Times (FT) tvrdí, že Saúdská Arábie je připravena výrazně zvýšit těžbu, pokud se produkce ropy v Rusku citelně sníží. List The Wall Street Journal (WSJ) v úterý s odkazem na své zdroje napsal, že někteří členové OPEC nechtějí s ruskou produkcí ropy ve svých celkových plánech počítat, aby tak v OPEC+ vytvořili prostor pro zvýšení těžby v ostatních zemích.
To požadují hlavně Spojené státy a Evropská unie, které chtějí dosáhnout poklesu tržních cen ropy. Zdroje agentury Reuters ve skupině OPEC+ ale uvedly, že středeční schůzka technického týmu OPEC se touto záležitostí nezabývala. Další zdroje z OPEC+ tvrdí, že o této myšlence se nebavila ani celá skupina.
Cena ropy na světových trzích na zprávu WSJ zpočátku reagovala výraznějším poklesem. Ve čtvrtek ráno se Brent prodával za méně než 113 dolarů za barel, před polednem už ale cena byla asi o dolar vyšší. OPEC+ podle zdrojů nevyslyší požadavky na výraznější zvýšení těžby a bude ji dál zvyšovat jen v tom rozsahu, jak se dohodl po uvolňování omezujících opatření zavedených v roce 2020 po prudkém poklesu poptávky v reakci na koronavirové uzávěry.
