„Není možné, abychom s Ruskem dále čile obchodovali a za ty peníze potom Rusko platilo válku, kterou páchá neskutečná zvěrstva na Ukrajině a na ukrajinském lidu,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský. Připustil ovšem, že se mezi ministry objevily různé názory a že rozhodnutí o rozsahu sankcí bude na lídrech.
Krátce před jednáním apeloval litevský ministr Gabrielius Landsbergis na EU, aby zakázala dovoz ruské ropy a podpořila další společné dodávky zbraní Ukrajině. „Rusko se skutečně dopouští mnoha válečných zločinů. To, co se děje v Mariupolu, je masivní válečný zločin. Ničí všechno, bombarduje a zabíjí všechny, bez rozdílů,“ řekl.
Jsme připraveni konfrontovat EU v energetickém sektoru, varovalo Rusko |
Právě energetický sektor byl hlavním tématem pondělního jednání, postoje jednotlivých členských států jsou však vzhledem k jejich energetické závislosti na Rusku méně jednotné než v předchozích případech.
Rusko před odstřižením členských států od ruského plynu a ropy varuje. „Ceny ropy mohou dosáhnout 300 dolarů za barel, pokud se bude Západ ruské ropě vyhýbat,“ uvedl podle agentury TASS ruský vicepremiér Alexander Novak. Podle něj odmítnutí ruské ropy a plynu není nyní možné a Rusko bude usilovat o udržení stávajícího objemu vývozu ropy.
Novak zároveň dodal, že odmítnutí Velké Británie a USA nakupovat ruskou ropu má na Rusko jen malý dopad.
Česko patří podle Lipavského k zemím, které po boku Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska prosazují tvrdou cestu, ačkoli je podle něj nutné brát ohled na ekonomické dopady chystaných kroků. S nimi by se sedmadvacítka rovněž měla vypořádat společně.
Naproti tomu Německo, Maďarsko či Itálie o zastavení dovozu plynu mluvit odmítají. Podle některých diplomatů by se sedmadvacítka spíše mohla shodnout na zákazu importu ropy. Landsbergis v pondělí poznamenal, že by to pro EU nebyl tak velký zásah jako u plynu a přitom by připravil režim ruského prezidenta Vladimira Putina o významné zdroje.
Ani u ropy však cesta k případné shodě nebude snadná. V průběhu dne agentura Reuters citovala například nizozemského premiéra Marka Rutteho, podle nějž je EU na ruských surovinách stále závislá. A nemůže se tedy od těchto zdrojů okamžitě odstřihnout. „Příliš mnoho rafinérií ve východní a západní části Evropy stále ještě závisí na ruské ropě, a s plynem je to ještě horší,“ uvedl.
„Německo dováží hodně (ruské ropy), ale existují i další státy, které nedokážou dovoz ropy zastavit ze dne na den. Kdybychom mohli, udělali bychom to automaticky,“ uvedla německé ministryně Annalena Baerbocková.
V tomto duchu se vyjádřil rovněž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten reportérům řekl, že by Evropu ropné embargo citelně zasáhlo, na rozdíl od Spojených států, které se už ruské ropy bez větších následků vzdaly.
Česká republika je na dovozu ruské ropy závislá zhruba z poloviny.
14. března 2022 |
