Ropa a belgické brambory. Dvě na první pohled naprosto nesouvisející komodity, které však přeci jen mají něco společného. Kvůli pandemii covid-19 se poptávka po nich několikanásobně snížila. I jejich cena se propadla ze stejných důvodů – chybí skladovací kapacity.
Na rozdíl od ropy se však brambory nedají „donekonečna“ skladovat na lodích. V Belgii tak teď hrozí, že jich zhruba 750 tisíc tun prostě shnije. Podle organizace Belgapom, která pěstitele brambor sdružuje, je to ekvivalent zhruba 30 tisíc kamionů.
Problémy podle Romaina Coolse, šéfa Belgapomu, vznikly hlavně kvůli nedostatečné spotřebě mražených produktů z brambor. Restaurace jsou uzavřené a lidé uzavření doma se snaží jíst zdravěji. Třeba hranolky si tak dopřávají mnohem méně, i když je to jedno z tradičních belgických jídel.
Brambory na hranolky přitom tvoří až tři čtvrtiny veškeré belgické poptávky po bramborách. BBC upozorňuje také na to, že velkým odbytištěm pro pěstitele byly také letní festivaly, které se však letos zpravidla neodehrají.
Řešení je podle Coolse jen jediné – zvýšit domácí spotřebu. „Jednáme teď se supermarkety o spuštění kampaně, která by Belgičanům připomínala, že pokud chtějí pomoci našemu sektoru, měli by jíst víc hranolků. Zvláště těch mražených, ideálně dvakrát týdně,“ řekl CNBC.
Dopady budou dlouhodobé
Kromě domácí spotřeby belgické farmáře ovlivňuje i situace ve zbytku světa. Země totiž ročně vyveze přes 1,5 miliony tun brambor a je tak jedním z jejich největších exportérů. I poté, co pandemie v Belgii opadne, tak nejspíš nebudou mít úplně vyhráno.
„Dopady na konzumaci brambor nejspíš potrvají ještě měsíce,“ uvedl Cools. „Požádali jsme farmáře, aby letos zasadili méně brambor, protože myslíme, že na příští rok budeme mít dost zásob. Ztráta každé brambory je zbytečné plýtvání,“ dodal.
Část nezpracovaných přebytků pěstitelé darovali potravinovým bankám v Belgii i například v Africe. „Tímto způsobem smysluplně využijeme alespoň část zásob,“ komentovala situaci vlámská ministryně zemědělství Hilde Crevitsová.
Začátek letošního roku byl přitom pro pěstitele brambor velmi úspěšný. Belgický export se přibližoval rekordním hodnotám a cena komodity se pohybovala kolem 135 euro (3,6 tisíce korun) za tunu. Kvůli pandemii covid-19 se cena propadla až na 15 euro za tunu, lehce přes 400 korun.
