Essence Griffinová byla jako u vytržení, když v roce 2022 začala v nové práci. Bylo jí lehce přes dvacet a více než cokoli jiného chtěla poznávat svět. Rok a půl prosezený doma během pandemie v ní vyvolal pocit, že se musí sebrat a objevovat. Proto se stala letuškou.
„Opravdu jsem chtěla cestovat,“ řekla webu CNN. „Dostat se pryč tak rychle, jak to jen půjde,“ dodala. Zaměstnání u americké aerolinky ji tak zprvu připadalo jako perfektní příležitost. Ale po pouhém roce létání se rozhodla od práce upustit. „Potřebuji pauzu,“ tvrdí. „Vyhořela jsem,“ doplnila.
Konec řevu na palubě. Aerolinka chystá oddělení jen pro dospělé |
Není jediná, na koho má práce na palubě letadla negativní dopad. Starat se o cestující a do toho se podívat každých pár dnů do jiné země se sice může zdát z vnějšku jako sen, nicméně ten se rychle vytrácí v pocovidovém stavu letectví, které je přeplněné zpožděními, ztracenými zavazadly, problémy s počtem zaměstnanců a neslušným chováním ze strany cestujících.
V roce 2020 letecké společnosti propustily mnoho lidí, nebylo totiž proč je zaměstnávat. Jenže za dva roky se letectví opět probudilo k životu a aerolinky měly velké potíže, aby nabraly dost personálu, který by pokryl poptávku.
S návratem letounů na oblohu se problémoví cestující objevují stále častěji. Spouštěčem nevhodného chování často byla dříve povinná rouška, Americký úřad pro civilní letectví navíc ohlásil od roku 2021 „rapidní růst incidentů, při kterých cestující narušili let svým násilným nebo jinak ohrožujícím chováním“.
Po covidu je všechno jinak
Rich Henderson, jenž také pracuje jako stevard pro jednu americkou aerolinku, se kterou létá už deset let, tvrdil v průběhu pandemie, že „všechno je jinak, změnila se energie i celé prostředí.“
„Vždycky lidem říkám, že od covidu zmizelo všechno, co jsem na té práci měl rád. Vzrušující i zábavné části se prostě vypařily,“ řekl CNN. Podle jeho názoru je ale kapacita zaměstnanců a dlouhé přesčasy jen otázkou času, která se brzy vyřeší. Jenže cestující, kteří se chovají nevhodně, budou problémem dál.
Senioři museli zaplatit tisíce za vytištění letenek. V pořádku, míní aerolinky |
Podle letušky Juliany Oliveriové, která pracuje pro nizozemského dopravce, se nejedná o specifika USA. „Někdy pracujeme 12 nebo 15 hodin denně, je to hrozně unavující,“ popisuje Juliana. Dodává, že jí vadí všeobecná představa lidí, že jí společnost platí i za často dlouhé prostoje, kdy letadlo jen čeká.
„Dostaneme zaplaceno od doby, kdy se v letadle rozhučí motor, do chvíle, kdy ho pilot vypne, nic víc,“ vykresluje letuška.
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví zaručuje stevardům maximálně čtrnáctihodinovou službu. „Za určitých okolností to může být i déle,“ říká Juliana. „Ale za přesčasy extra plat nemáme,“ dodává.
Nevšedně dlouhé pracovní dny způsobují, že vypořádání se s rušivým chováním cestujících, je obzvlášť vyčerpávající. Henderson vzpomíná na den, kdy pracoval 17 hodin a když už se blížil ke konci, cestující mu chrstl kelímek s vodou do obličeje. „Řekl mi, že jsem neschopný a nestojím za nic,“ tvrdí Henderson. „Cítil jsem se tak poníženě,“ doplnil.
Čísla Mezinárodní asociace leteckých dopravců z letošního června ukazují, že počet takových incidentů vzrostl z jednoho na 835 letů v roce 2021 na jeden na 568 letů v roce 2022. Proto se také v říjnu v Praze koná mezinárodní konference s názvem Dispax World.
„Zdánlivé banality mohou rychle vyeskalovat v situace, které ohrožují bezpečnost cestujících a posádky. Dispax World prozkoumá příčiny takového chování, možné reakce a jejich právní dopady,“ stojí na jejich webových stránkách. Na místě by se měli vystoupit právní experti, akademici, stevardi i zástupci aerolinek, aby společně problém prodiskutovali z více úhlů.
Čáry za letadly vznikat nemusí. American Airlines zkouší létat oklikou |
Data z Asociace leteckých dopravců naznačují, že nejčastějším problémem je nespolupráce a nedodržování pravidel ze strany cestujících. Lidé v letadle kouří, nezapínají si pásy, pijí vlastní alkohol a tak dále.
„Myslím, že během covidu se lidé naučili říkat, co si myslí, a jednat, jak se zrovna domnívají, že je dobré. Jestli na to mají právo, nebo ne, je předmětem diskuse. Zkrátka, lidé více porušují pravidla a myslí si, že to je tak v pořádku,“ komentuje Henderson.
„Klesla morálka,“ shrnuje to dvěma slovy Nastassja Lewisová, jiná letuška americké aerolinky, která založila neziskovou organizaci ThAIRapy, která nabízí podporu a rady pro leteckou posádku. Organizace začala původně jako facebooková skupina v roce 2018, kdy sama Nastassja potřebovala pomoct.
„Prostě jsem se sesypala a začala brečet,“ popisuje své stavy vyhoření. Během pandemie se pak skupina masivně rozrostla a Nastassja si uvědomila, že se musí začít mluvit o mentálním zdraví jednotlivců v leteckém průmyslu.
„ThAIRapy začala v roce 2021 a během prvních šesti měsíců si dobrovolníci s těmi, kdo potřebovali pomoci, vyměnili přes 10 tisíc esemesek.“ Prvně byla služba dostupná jen v USA, nicméně nyní ji mohou letušky i stevardi využívat po celém světě skrz aplikaci WhatsApp.
Lewisová a její tým si všímá opakujících se typů zpráv, které se často týkají příliš krátkých pauz mezi lety, nejistoty, nestability leteckého průmyslu a jiných externích faktorů. Work-life balance vedle rušivého chování cestujících je další hojně vyskytující se element.
První rok je pro letušky zpravidla nejtěžší, protože mají minimum kontroly nad svým časem. „Většina aerolinek je postavena na senioritě. To znamená, že čím déle člověk pracuje, tím je to jednodušší a tím více si může určit, kdy chce pracovat.“ říká Lewisová.
Prostor pro upřímnost
„S předvídatelností se v letectví nepotkáš. Navrch pak častá izolovanost, od které už je jen krok k celkovému vyčerpání,“ míní Lewisová. Ona ani její tým problémy sice vyřešit nemohou, ale poskytnou alespoň podporu a empatii, také prostor pro upřímný rozhovor.
Henderson si rovněž všiml síly empatie a sdíleného zážitku. Proto rozběhl instagramový profil s názvem „Two Guys on a Plane,“ kde společně s manželem, který také pracuje v letectví, sdílí memy a různé vtipy. Uvědomil si, že starosti a tlak v práci je univerzální zkušenost.
„Myslím si, že vtipně podaná upřímnost s lidmi skutečně rezonuje,“ říká. Přiznává, že si se sebou nejprve také nevěděl rady, ale poté, co sdílel svoje myšlenky s ostatními, se cítí mnohem lépe. Ty také probírá už rok se svým terapeutem. „Je ta práce pro mě? Je tohle jenom fáze? Je to proto, že už jsem v letectví deset let?“ uvádí příklady.
Pasažérka letadla vykoupila za tisíce všechny buráky. Bála se alergické reakce |
„Když se řekne letuška, většina lidí si myslí, že to jediné, co dělají, je, že jim přinesou objednanou colu,“ podotýká Lewisová.
„Netuší, kolik neseme zodpovědnosti, za bezpečí všech cestujících, za správný postup při protokolech, a ano, také za služby pro pasažéry. Naše pracovní doba je ale skutečně dlouhá a okolnosti se v jednom kuse mění,“ dodává.
Ona i Henderson nicméně mají svou práci rádi, navzdory stresu, který přináší. „Nechci ale znít tak, že úplně nesnáším pracovat v letectví. To totiž není pravda,“ říká on. „Nicméně bych rád byl transparentní ohledně toho, co se doopravdy děje.“
To samé platí i pro Essence Griffinovou, která si po roce dává pauzu. „Potkala jsem spoustu lidí, měla mnoho zážitků. Za to jsem velmi vděčná,“ říká. „Nakonec práce nedopadla tak, jak jsem očekávala,“ zmiňuje ale také, že se na palubu letadla v budoucnu určitě vrátí.
Nechcete v práci vyhořet? Najděte si lepší práci na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
