Jezte ořechy, jsou zdravé, slyšíme z jedné strany. Buďte opatrní, mohou být nebezpečné, ozývá se z druhé. Arašídy a pistácie, občas i rozinky nebo fíky figurují nejčastěji v hlášeních o nebezpečných potravinách, které přicházejí na evropský trh z třetích zemí.
GRAFIKA:
VÝSLEDKY TESTU OŘECHŮ
Oříšky s vynikající vlastnostmi
Oříšky s horšími vlastnostmi
Někdy totiž obsahují takzvané aflatoxiny, což jsou vedlejší produkty některých plísní, které přidělávají vrásky odborníkům, protože jsou nejen nebezpečné, ale i velmi záludné. Jako plísně se totiž vůbec netváří. Přitom jsou považovány za velmi silné karcinogeny. Proto je každá zásilka, která přichází do republiky, kontrolována.
Zajímalo nás, jak je to s oříšky, které se dostaly až do obchodů. Dobře. Zní stručná odpověď.
Ani jeden z dvaceti vzorků pražených pistácií, arašídů, mandlí a kešu oříšků, které pro MF DNES analyzovali ve Zdravotním ústavu se sídlem v Hradci Králové, obávané aflatoxiny neobsahoval.
Osminásobný vítěz testu
Poměrně příznivě dopadly oříšky i v druhé části testu, při níž odborníci posuzovali, zda vypadají, voní a chutnají tak, jak by měly. Osm výrobků získalo jedničku, další si známky pokazily většinou jen kvůli drobným nedostatkům ve vůni a v chuti.
"U několika jsme objevili mírný pach nebo chuť žluklosti, ale ani ty nejhorší neměly takové nedostatky, pro které bychom je museli označit za nepoživatelné," uvádí Ivana Jankovská, která posuzovala smyslovou kvalitu.
Nejhorší chuť měly arašídy Salty z Číny a pistácie Ar Rashid firmy Alika. Předpisům nevyhověl jediný vzorek - pistácie Canto, které měly o dvacet procent překročen povolený obsah vody. Ani ten však neobsahoval aflatoxiny.
Aflatoxiny pod kontrolou
Test tedy přinesl dobrou zprávu. Nejspíš i díky tomu, že aflatoxinům věnují kontrolní orgány v poslední době velkou pozornost. V takzvaných vstupních místech do zemí Evropské unie se kontrolují všechny zásilky problematických druhů suchých skořápkových plodů.
"Patří mezi ně například lískové oříšky nebo pistácie z Turecka či Íránu, burské oříšky z Číny a Egypta, ale i sušené fíky z Turecka," uvedla Daniela Kolejková ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Pokud se v nich objeví aflatoxiny, putují zpět k dodavateli. Do obchodů by se tedy dostat neměly.
Důkladná kontrola spolu s obezřetností konzumentů je podle odborníků jediná cesta, jak se aflatoxinům ubránit. "Zákazníci by si měli v obchodech vybírat jen skutečně kvalitní produkty, a pokud se jim jen trochu nezdají, neměli by je kupovat a konzumovat," radí Vladimír Ostrý ze Státního zdravotního ústavu v Brně.
"Horší kvalita bývá velmi často spojena s výskytem aflatoxinů," dodává František Malíř ze Zdravotního ústavu v Hradci Králové.“ Firmy, které se na suché skořápkové plody specializují, mají zaveden takzvaný systém kritických bodů.
Ten by měl zabránit tomu, aby se kontaminované suroviny dostaly do výroby. "Některé mají dokonce speciální zařízení, které třídí poškozené plody od kvalitních. Skutečně je prokázáno, že v těch kvalitních jsou hodnoty aflatoxinů nižší než ve vytříděném odpadu," vysvětluje Ostrý.
Arašídy rostou v Česku?
Většina oříšků přichází na náš trh z exotických zemí. Informace o tom, odkud pocházejí, ale na obalech vždycky nenajdete. Z dvaceti testovaných vzorků chyběla země původu u osmi. Výrobce tím však neporušuje předpis, žádný to totiž nevyžaduje.
"Země původu nemusí být u všech potravin. Uvádí se jen v případech, kdy by neuvedení tohoto údaje uvádělo spotřebitele v omyl o původu potraviny," vysvětluje předpisy Ivo Klemeš, mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Nabízí se tak otázka, zda firma, která za zemi původu arašídů označí Českou republiku nebo Polsko, neuvádí spotřebitele v omyl... Podle inspekce nikoliv, třebaže místo země původu uvádějí zemi zpracování.
