Nejrozšířenějšímu hubiteli plevele - pesticidu glyfosát - zřejmě zbývají poslední měsíce. Jednotlivé země se opět nedohodly, zda látka bude v Evropě k povolena i v následujících letech. Pokud se neshodnou na kompromisu do konce června, znamená to, že nejpozději s koncem roku zmizí z regálů všechny produkty, které herbicid obsahují. To platí například pro Roundup, prostředek oblíbený i mezi českými zahrádkáři.
Kauza glyfosfátPokud státy nenajdou jednotou pozici do konce června, povolení vyprší automaticky. Přípravky, které glyfosát obsahují, se tak budou moci prodávat ještě půl roku a používat ještě rok. Pak však bude jejich aplikace i obchod s nimi zakázán. |
Na začátku debaty to sice vypadalo, že glyfosát dostane zelenou. Nejistota, v jaké míře se může látka skrze potraviny dostat do lidského těla a způsobovat rakovinu, však postavila jednotlivé státy proti sobě. V neprospěch glyfosátu hraje skutečnost, že se jedná o prodloužení jeho povolení. Pokud k dohodě nedojde, skončí automaticky. Kdyby tomu bylo naopak a zástupci jednotlivých zemí se museli shodnout na zákazu, byly by šance výrobců pesticidů v čele s americkou společností Monsanto mnohem vyšší.
Aktuální debata však názorně ilustruje, kam se během let posunulo vnímání bezpečnosti a kvality potravin. Ještě před deseti lety bylo jedním z nejčastějších prohřešků zaznamenaných tuzemskými dozorovými orgány omývání plísně z masa, tedy praktika, která bezesporu přímo ohrožovala zdraví spotřebitelů.
S příchodem nového desetiletí se to změnilo. Podíl odhalených nebezpečných potravin klesl a nahoru šel naopak počet potravin falšovaných. Shnilé jídlo z regálů sice nezmizelo, objevuje se však stále méně a hlavním problém se staly produkty slibující na obale více masa, ovoce nebo jinou zemi původu, než jaká je skutečnost. Falšovaní potravin je vážný problém a podvod na spotřebitelích, zdravotní riziko však neznamenají.
Aktuální kritika dvojí kvality (a často i ceny) výrobků stejných značek pro trhy západní a východní Evropy pak přinesla další posun. České spotřebitele právem vytáčí, když si na výletě do Německa nakoupí za nižší cenu výrobek nabízený také v Česku, a ještě navíc zjistí, že obsahuje kvalitnější suroviny. Je však potřeba zmínit, že obchodníci, kteří se takto chovají, žádná pravidla neporušují. To je zásadní rozdíl oproti falšovaným a zdraví nebezpečným potravinám, jejichž výrobci porušují zákon.
Při dvojí kvalitě sází obchodníci a výrobci na neznalost zákazníků a na to, že se s daným stavem smíří. Ti jsou však i díky sociálním sítím mnohem všímavější a prodejcům podobné praktiky často dávají nevybíravě sežrat.
Možná, asi a zřejmě
Dění kolem glyfosátu však představuje zcela novou úroveň uvažování o potravinách, které v Česku zatím moc rozšířené není. Zda je látka opravdu rakovinotvorná, není jednoznačně prokázáno. Některé významné instituce tvrdí že ano, jiné, že ne, a všichni své závěry doplňují slovíčky jako „možná“, „asi“ a „zřejmě“.
Jeho odpůrci však argumentují, že právě kvůli této nejistotě by neměl být v prodeji. Pokud není stoprocentně jasné, že je výrobek pro lidské zdraví nezávadný, měl by být preventivně zakázán.
V Německu, jehož obyvatelé jsou známí jako nejkritičtější zákazníci vůbec, je podobná argumentace slyšet už několik let. Tamním spotřebitelským organizacím i kontrolních úřadům se v minulosti podařilo minimalizovat nešvary, se kterými bojují v současnosti Češi, a v současnosti se tak většinou soustředí už jen na potencionálně nebezpečné produkty. Pokud výrobce neprokáže, je jeho produkt neznamená riziko pro lidské zdraví, musí počítat minimálně s ostrou mediální kritikou a zničenou pověstí.
Někomu to může připadat přehnané. Minimálně to však značí, že z trhu pomalu vymizely jiné problémy, které je potřeba řešit. A že se debata kolem glyfosátu dostala i do Česka, je tedy pro spotřebitele určitě dobrá zpráva.
