Indická podnikatelka Mazumdar-Shawová je jednou ze tří žen, které se letošního finále zúčastnily. Ve dvacetileté historii je teprve druhou ženou, která světový podnikatelský titul získala.
Sedmašedesátiletá podnikatelka založila Biocon v roce 1978 se dvěma zaměstnanci a pěti sty dolary v kapse. Nyní zaměstnává více než 11 tisíc lidí a stala se jednou z nejsilnějších inovativních biotechnologických společností v Asii. Loňské tržby dosáhly 800 milionů dolarů.
Její firmy mají velký dopad na celosvětovou zdravotní péči. Miliony lidí s diabetem mají nyní přístup k cenově dostupnému inzulínu. Biocon a dceřiné firmy vyrábějí také biologické látky pro pacienty s rakovinou, revmatoidní artritidou a dalšími chorobami.
„V Indii se vyrábí velké množství léků i vakcín. Může to být i velká výhoda pro indický export. Dnes naši pozornost zaměřujeme pochopitelně také na COVID-19,“ prohlásila Mazumdar-Shawová na tiskové konferenci po vyhlášení vítěze.
Vývoj vakcíny ale podle ní nebude jednoduchý a rozhodně nebude spolehlivá vakcína připravena do konce tohoto roku. „Bude to trvat nejméně rok, ale spíše déle. Teď se nedá dělat nic jiného, než se bránit metodami, které teď známe - tedy rouškami, udržováním bezpečného odstupu, či známou terapií lidí s těžkým průběhem,“ řekla podnikatelka.
Nejdřív chtěla vařit pivo
Farmacii se však původně vůbec nechtěla věnovat. Po studiích v Austrálii chtěla vařit pivo, ale v byznyse, kterému dominují muži, se neprosadila. Po dvou letech začala v garáži pronajatého domu v indickém Bengalúru vyrábět bio-průmyslové enzymy. Dnes má zákazníky ve 120 zemích, zaměřuje se také na oblasti, kterým se indické farmaceutické společnosti příliš nevěnují.
A také na dostupnost léků pro široké masy. Společnost v posledních 15 letech dodala pacientům na celém světě více než dvě miliardy dostupných dávek biologicky podobných inzulínů.
Vítěze vybírala porota složená z účastníků předchozích ročníků soutěže. Zasedl v ní například vítěz monackého finále před čtyřmi lety, výrobce hraček z Austrálie Manny Stul.
Oficiálně posuzují porotci šest různých kritérií - mezi nimi je podnikatelský duch, finanční výkonnost, strategické směřování, inovace, globální přesah podnikání či navíc osobní integrita podnikatele a jeho vliv na společnost.
Porotci ovšem hodnotí také udržitelnost podnikání šetrnost k životnímu prostředí.
Takových podnikatelů se ve finále sešlo hned několik. Například Anders Byriel a Mette Bendix z dánského výrobce textilu či Loretta Lee z hongkongské firmy Canvest Environmental Protection, která „proměňuje“ odpadky na energii. S akciemi firmy se obchoduje už pět let na hongkongské burze.
Letenky z Česka
Česko reprezentoval zakladatel a šéf letenkového portálu Kiwi.com Oliver Dlouhý. Jeho příběh je inspirativní a obstojí i ve světové konkurenci - z Brna vybudoval globální firmu na distribuci letenek s více než třicetimiliardovým obratem a více než 90 procenty zákazníků v zahraničí. Na druhou stranu právě letecká doprava patří mezi nejpostiženější obory a tržby Kiwi.com spadly během uplynulých tří měsíců na minimum.
Ve finále byly čtyři desítky soupeřů z celého světa, mezi nimi například Ital Massimo Perotti z jachtařské firmy Sanlorenzo či slovenský strojař Juraj Habovštiak. Ze střední a východní Evropy zatím ve dvacetileté historii ve světovém finále nikdo neuspěl.
Silné zastoupení mezi finalisty měl letos technologický sektor (zahrnuje také firmy, které podnikají v mediálním a zábavním průmyslu a v telekomunikacích) - z této podnikatelské oblasti se do finále probojovalo 21 podnikatelů. Desítka podnikatelů přichází ze zpracovatelského průmyslu a dopravy a sedm ze spotřebního průmyslu.
Loňským světovým vítězem se stal americký podnikatel Brad Keywell, zakladatel šesti firem, včetně obdoby Slevomatu Groupon. Ocenění mu přinesl úspěch technologické firmy Uptake Technologies založené na datové prediktivní analýze. Česko tenkrát na soutěži zastupovali manželé Radka Prokopová a František Fabičovic, majitelé břeclavského výrobce sanitární techniky Alca plast.
