mi to vychází při tisícitunovém závaží a půlhodině pádu na 3 MWh dodané energie při účinnosti přeměny 100%. to je sice dost málo ale šachta už je vyhloubená.

oprava, 3 MW dodávat během půlhodiny.

Pro vytrvalce. :) Díky

Uvažujme tedy 500tun s 500metry na pěti strojích s již osvedčeným 60mm lanem. Šachta kruhového průřezu dia. 9m. Pro ty 4MW je tedy možná akumulace kolem 10minut. Odhaduji, že při těžbě je potřeba vyšších rychlostí klece oproti tomuhle záváží takže dynamické nároky na lano budou dokonce příznivější. Předpokládáné využití je několikrát denně, podle potřeb sítě. Je reálná představa, že se jedna kladka vleze do těch cca 4m po obvodu šachty se vším uchycením a doplňky?

Moje představa je taková, že závaží bude vetšinu času trávit v horní třetině jámy a bude schopno reagovat v řádu jednotek vteřin na výkyvy sítě(samo že náběh do 4MW bude delší řekněme 30s). Přičemž mi logičtější přijde dávat důraz na rychlé generování než akumulaci(proto ta horní třetina). Beru to jako konkurenta setrvačníků, do kterých investují jen velké provozy, když ví že mají ohromné energetické skoky . S nástupem elektromobility, OZE a obecně energetické náročnosti našich životů se trochu obávám velkých a neplánovatelných změn v síti jen z důvodu velkého počtu rozhodnutí jednotlivých malých spotřebitelů. Tohle by mohlo poskytnout čas na aktivaci ostatních vyrovnávačů. Škoda že ty Dlouhé Stráně máme jen jedny. Jsem mimo, vidíte to jinak?

omlouvám se že vám do toho vhodím vidle. Ale já nikde nepsal že těžní lano o průměru 60mm unese 500tun. to je holý nesmysl. Rychlost pojezdu namá zase až takový vliv na pevnost lana. Klec jezdí s mužstvem 12m /s a s těžbou 18m/s. Statická pevnost lana je dána jeho vlastnostma, počtem drátů a jeho délkou tvarem drátů. Pokud má lano konopnou duši je průtažnější. Lana s trojhranými dráty jsou jen pojezdné lana. Např. lanovka na Lomničák. To je jako kolejnice a duši nemá.

Tak po tom našem tlachání jsem se podíval na video o firmě. Vypadá to, že se svým startupem jsou podstatně dál než vyplývá z tohoto článku. Rozhodne ekonomika a spolehlivost.

https://www.youtube.com/watch?v=lz6ZB23tfg0

Jak daňového poplatníka pumpneme dneska?

Když si daňový poplatník vybral do čela neobolševiky, dobře mu tak!

bylo by lepší tam mít bolševiky? ti by to zvládali líp?

1-musel bych se podívat kolik tun těžní zařízení(konstrukce)utáhne na Darkově.

2-na několikaminutové přetížení energet.sítě a rychlé vyrovnání

3-řešení el.energie natrvalo:vodík,tokamak

Vozy váží při těžbě asi 20tun a k tomu klec 6-8 tun. No a ještě váha lana. To je celé... těžní lano pro toto zatížení má průměr 65mm. Pokud by chtěli do jámy spouštět10.000 tun, jaké lano by to muselo být a jak dlouhé závaží. Druhá polovina jámy by musela i tak zůstat volná, pro technické učely. Čerpání vody a další výstroj. je to hloupost a jen fantazie.

Jen další pračka na dotace. Z technického pohledu naprostý nesmysl.

Pche, to už dávno vymyslel nějaký Jára Cimrman. Výtah na gravitační pohon. Akorát se mu v dole začali hromadit horníci. Ale i s tím si dokázal poradit. A pro žáky středních škol doporučuji spočítat, kolik bojlerů vody ohřeje stotunové závaží spuštěné do kilometrové hloubky. A vyjde jim, že by takové zařízení muselo být v každé vesnici, aby to bylo k čemu. Tohle nikdo nezaplatí.

Takových použitelných dolů je u nás jen pár. Takže i jen vyvíjení techniky pro tu nevelkou kapacitu pro uložení elektřiny vyjde příliš draho. Bez dotací by to bylo ztrátové. Za mnohem lepší považuji možnost mnohem více energie ušetřit. V zemi máme statisíce výtahů, které pracují v podobném režimu a energii pokud vím při pohybu dolů do sítě nevracejí. Zajímalo by mě cenové porovnání, na kolik by přišlo nahrazení systému řízení výtahů takovým, který umožňuje energii vracet do sítě a takovým, který by používal vyřazené baterie s elektromobilů, do nichž by energii ukládal stejným způsobem, jako to dělají hybridní automobily.

1) vytahy maji protizavazi, takze rozdil mezi pohybem dolu a nahoru neni energeticky tak vyrazny a hodne to ovlivnuje i to, zda je vytah plny ci prazdny -> prazdny vytah jedouci dolu energii spotrebovava, protoze motor musi vytahnout protizavazi nahoru.

2) tenhle clanek je o systemu, ktery je schopen dodavat elektrinu v dobe, kdy nesviti slunce a nefouka vitr. Tisice malych zdroju, ktere budou v nahodnych casech po kratkou dobu dodavat ruzne velke mnozstvi energie... To zni skoro jako energetikova nocni mura :)

Jako zajímavost to znělo hezky, když jsem to před časem poprvé slyšel. Podle všeho se dočkáme perpetua mobile. Ekonomického určitě. Dotačně zeleného. Jenže máme málo šachet na to, aby to dávalo praktický smysl. Fyzikální zákony jsou proti a zákon zachování energie nezruší ani ten nejzelenější orgán.

Tak máme jen dva (tři) prakticky nevyčerpatelné zdroje energie: vodík a helium v Slunci a uran s thoriem tady na zemi (+ vodík a helium zde na zemi). Takže vaše poslední věta je relevantní hlavně proti spalování fosilních paliv.

500 tun na těch 500 metrů je TEORETICKY a BEZZTRÁTOVĚ nějakých necelých 2,5 GWh... při čtvrthodinovém "provozu" by to znamenalo výkon 10 GW (čili 10 Temelínů). Jestli to má mít užitečný výkon 4 MW tak to je "velmi zajímavá" účinnost... A z druhé strany - jestli to má "utáhnout" 24 000 domácností , tak se počítá s odběrem cca 160 W na domácnost (tj. notebook a nepříliš velká televize)...

Některá z těch čísel holt nesedí...

Sorry, děleno 3600 takže 700 MWh, čili 2,8 GW výkonu, takže "jen" necelé TŘI temelínské reaktory....