Věří, že Američané by mohli české firmy, z nichž některé před lety v Iráku už pracovaly, využít jako dodavatele.
Šlo o první podobnou audienci tuzemských podnikatelů v Bechtelu. "Rádi bychom získali alespoň malou část z koláče, který mají Američané," řekl šéf Unipetrolu Pavel Švarc. On a dalších 13 podnikatelů se sešli s Raganem den po premiéru Špidlovi.
Ten dokonce ve Washingtonu řekl, že Bechtel otevřel tento týden v Praze své zastoupení. To však Bechtel ani české úřady zatím nepotvrzují. "Snad by to mělo být v blízké době," říká mluvčí ministra průmyslu Ivo Mravinac. Zástupci Bechtelu byli v Česku naposledy před 14 dny, kdy se zajímali o dostavbu letiště Ruzyně.
Petrochemická společnost Unipetrol se v USA snaží sehrát roli prostředníka, který by garantoval financování české účasti na obnově Iráku. Švarc proto zjišťuje, zda by Američané souhlasili s tím, aby se případným českým dodavatelům platilo iráckou ropou. "Tu my bychom zpracovali a z případných výnosů by byli placeni čeští dodavatelé. Úvěr na zakázku pro Irák totiž žádná česká banka nedá," tvrdí Švarc.
Se Špidlou jsou v USA i Technoexport, Moravské naftové doly Karla Komárka, Škodaexport, Unis, České loděnice či operátor Eurotel. Diplomaté a lidé, kteří už možnosti českých firem v Iráku měsíce zkoumají, upozorňují, že jde o složitý proces.
Například Janina Hřebíčková, kterou Česko vyslalo do prozatímní správy Iráku, říká, že pokud chtějí firmy jít do Iráku, musí mít velmi ostré lokty a nevynechat jedinou příležitost jak "tlačit" vlastní nabídky.
Současně však z Iráku přicházejí zprávy, že ani Bechtel se v Iráku nezabydluje tak rychle, jak původně předpokládal. "Všechny aktivity kolem rekonstrukce nabraly obrovské zpoždění kvůli bezpečnostní situaci," říká Petr Poledňák z konsorcia Czech-US Partners.
