Za projektem stojí miliardář Jindřich Životský, jenž má s maloobchodem bohaté zkušenosti. Společně se svou rodinou postavil největší ryze český řetězec diskontních prodejen s elektronikou.
"Ladíme koncept. Je to jako v pohádce o hodné a zlé dceři. Něco funguje výborně a něco vůbec," uvedl Životský pro MF DNES. Zatím má v provozu dvě testovací prodejny v Brně a do dvou měsíců chce otevřít další tři.
"Investice do tohoto projektu se snažíme držet přiměřeně možnostem. Nejsme žádná velká investiční skupina a se sortimentem potravin nemáme zkušenosti. Je to však zajímavá práce, která i mě osobně velmi baví," dodal Životský, jenž vládne Okay Holdingu.
Do něj patří i společnost Okay Market, pod níž by síť menších – takzvaných convenience – prodejen měla vzniknout. Dlouhodobější plány zatím její šéf nechce komentovat.
Podle Zdeňka Skály, odborníka na maloobchodní trh z výzkumné společnosti Incoma GfK, skýtají menší prodejny dobrý potenciál pro růst. "Zatím je to sice malá část trhu, ale relativně neobsazená. Řetězců prodejen na něm moc není. Koncept se ale musí nastavit chytře," zdůraznil v úterý Skála.
Podle něj je kromě cenové hladiny nutné prodejny profilovat podle toho, zda budou čistě jen na "dokupování" jídla k velkým nákupům, nebo budou nabízet také například drogerii či větší balení potravin a nápojů.
Brno jako laboratoř
Druhou možností je pokusit se oslovit i zákazníky, kteří v malometrážních krámech nakupují pravidelně a například odmítají používat k nákupům automobil. V takovém segmentu působí hlavně menší Jednoty.
Okay má zatím zájem o prostory od 70 do 180 metrů čtverečních a specifika branže se chce naučit v Brně, kde Životský začínal také s elektronikou.
Brno se zdá být ideální pokusnou laboratoří pro start formátu malometrážních prodejen. Podle analýzy Centra regionálního rozvoje Masarykovy univerzity v největším městě jižní Moravy v uplynulých pěti letech zavřelo téměř 500 malých krámků, a to hlavně kvůli rozvoji hypermarketů na okrajích města. Z některých městských částí tak malé prodejny úplně vymizely a jejich trh je neobsazen.
Loni na podzim otevřela v Brně svou první malometrážní prodejnu také Billa.
"Právě v Brně jsme našli ideální prostor na testování nového konceptu," komentoval otevření nové prodejny šéf české Billy Jaroslaw Szczypka.
Rozdíly mezi velkými řetězci se smazávají
Podle výzkumu společnosti Incoma GfK preferuje menší prodejny na útraty za jídlo a drogerii zhruba patnáct procent zákazníků a tento trend se meziročně nezměnil.
Útraty na trhu s potravinami u největších prodejců, kteří zaměstnávají více než tisíc lidí (jde o velké nadnárodní řetězce), se odhadují na zhruba 180 miliard korun ročně. Menší obchody jsou proto lákadlem i pro české podnikatele.
Podle Skály z Incomy GfK teď na maloobchodním trhu s potravinami obecně nastává trend přibližování jednotlivých prodejních konceptů. "Vracíme se někam na konec devadesátých let, rozdíly mezi obchody se smazávají, prémiové obchody a diskonty už nemají tak jasný profil," popisuje Skála.
Podle něj je to vidět například v tom, že obchody typu Globus či Albert začaly více propagovat vlastní levnější značky, naopak třeba Lidl začal s dopékáním pečiva a snaží se nabízet značkové zboží. Firmy chtějí přilákat lidi k pravidelným nákupům a cílí na co nejširší záběr zákazníků.
"Všichni dělají všechno a tím se dál zvyšuje konkurence," dodává Skála. Podle něj se krize v Česku neprojevila příliš v odklonu k levnějším druhům potravin, ale lidé se naučili nakupovat ve slevových akcích a teď na jejich pokračování trvají. Navíc "trvají" hlavně na slevách značkových potravin.
