Ťokova nominace do čela ministerstva se tak stala předmětem kritiky kvůli možnému střetu zájmů, jeho kandidaturu proto zvažoval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nakonec podle předsedy vlády rozhodla Ťokova dobrá pověst člověka aktivně vystupujícího proti netransparentním veřejným zakázkám.
Mezi nejdůležitější úkoly, jejichž vyřešení od nového šéfa dopravního resortu očekává, patří personální stabilizace Ředitelství silnic a dálnic, rozhýbání výstavby dopravní infrastruktury a zajištění včasného výběru provozovatele mýtného systému. Ministr také dostane za úkol dráhu na pražské letiště (více čtěte zde).
Zeman Ťokovi řekl, že je desátým ministrem na tomto resortu za posledních šest let. „Tato tragická bilance znamená, že průměrná životnost ministra dopravy je o něco více než půl roku. Za tuto dobu se i sebegeniálnější ministr nedokáže důkladně seznámit se strukturou a problémy resortu, vypracovat smysluplnou koncepci a co je důležitější, tuto koncepci uskutečňovat,“ poznamenal prezident.
Kvůli tomu se podle něj v Česku nestaví téměř žádné dálnice a výrazně se prodlužuje budování další dopravní infrastruktury. Popřál mu proto, aby narušil tradici, kdy se ministři dopravy „střídají jako figurky na orloji“ a aby ve funkci zůstal minimálně do konce současné vlády. „A protože příští vládu budu jmenovat nejpozději na podzim 2017, tak vyslovím prognostickou naději, že pokud vaše práce bude dobrá, budete v této práci pokračovat i nadále,“ dodal Zeman.
Resort je v katastrofálním stavu, tvrdí exministr Stanjura
Podle opoziční ODS však nebude Ťokova pozice jednoduchá. Kromě častého střídání ministrů fungování úřadu poškodilo i působení bývalého ministra Prachaře, který podle exministra dopravy Zbyňka Stanjury zanechal resort v katastrofálním stavu. Stanjura Prachaře kritizoval i během jeho funkčního období. Vyčítal mu mimo jiné průtahy v přípravě tendru na provozovatele elektronického mýtného a odklady otevírání trhu železniční dopravy.
Kromě těchto problémů, by se podle ODS měl Prachařův nástupce vypořádat se sesuvem zeminy na nedokončenou ústeckou dálnici D8 a urychlit modernizaci brněnské části dálnice D1. Dokončit by měl i připravovanou změnu legislativy umožňující na části silnic první třídy zvýšit povolenou rychlost z 90 na 110 km/h.
Zeman se s Ťokem sešel už v polovině listopadu, kdy spolu diskutovali o jeho záměrech na postu šéfa dopravy. Shodli se například na potřebě urychleně vybudovat síť vysokorychlostních železnic. Ťok rovněž prezidentovi představil novou koncepci dopravní výstavby spočívající v zadání projektu i konečné stavby jednomu dodavateli, takzvaný systém „Design and build“.
