Sazba daně pro podniky má z dnešních 31 procent postupně klesnout až na 24 procent. Firmám by to v příštích třech letech ušetřilo až 33,5 miliardy korun.
To se ovšem nelíbí odborům, které chtějí poslance přesvědčit, aby snížení firemních daní odmítli. Hodlají kvůli tomu svolávat další demonstrace.
Vláda chce, aby menší daně měly také rodiny s dětmi, za každé dítě bude možné ročně odečíst od základu daně 25 560 korun. Je to o 2040 korun více než nyní.
Ministři navrhnou, aby stát méně podporoval i stavební spoření. Není však zatím jasné, o kolik se podpora sníží. Z dřívějších plánů vyplývá, že základní podpora bude namísto nynějších 4500 korun ročně nižší než 3000. Pro lidi, kteří úspory použijí k tomu, aby si pořídili byt nebo dům, chystá kabinet určité zvýhodnění.
Podporu ve stavebním spoření už podle vlády nebudou dostávat malé děti - ministři počítají s tím, že se bude vyplácet jen lidem starším patnácti let. Cyklus spoření se pak má prodloužit z pěti na šest let. Stavební spoření má v Česku více než pět milionů lidí. Ty by navrhované změny nepostihly, týkají se lidí, kteří uzavřou smlouvu po 1. lednu příštího roku.
Vláda se chystá snížit daně a stavební spoření
Poslední dva velké zákony z rozpočtové reformy se chystá poslat Špidlova vláda poslancům. Tím chce vymezit bitevní pole před blížícím se hlasovacím maratonem v parlamentu.
Podle všech předpokladů ministři sníží daně firmám a dají souhlas s rozsáhlým omezením podpory stavebního spoření, čímž bude balík reformních úprav zákonů kompletní.
Do již připraveného scénáře snížit maximální podporu ze 4500 na 3000 korun ročně (a na 15 %z ročně naspořené částky, maximálně z dvaceti tisíc) vneslo rozruch politické zadání z kolodějského jednání vlády.
Zvýhodnit ty, kteří použijí úspory na pořízení bydlení, totiž může vládě zajistit částečnou podporu i v řadách ODS či komunistů. Zatím však není jasné, jak bude základní podpora pro každého vysoká a kolik bude navíc činit zvýhodnění.
Z dřívějších plánů a požadavků na dopady do rozpočtu vyplývá, že základní podpora zřejmě bude nižší než 3000 korun a zvýhodněná buď na úrovni tří tisíc, nebo o něco vyšší.
Náměstek ministra financí Jaroslav Šulc uvedl, že se musí jasně definovat, kdo bude příjemcem jaké podpory. "Nárok například budou mít i obyvatelé zemí Evropské unie, pokud budou na území Česka pobývat déle než půl roku," řekl.
Kromě snížení a rozdělení podpory na dva typy se počítá s tím, že se budou vyplácet až od věku patnácti let výše a cyklus spoření se prodlouží z pěti na šest let. Stavební spoření má v Česku uzavřeno přes pět milionů klientů a chystané změny by se týkaly těch, kteří by uzavřeli smlouvu až po 1. lednu 2004.
Snížení daní pro podniky má během tří let firmám ušetřit 33,5 miliardy korun, což je z hlediska státního rozpočtu vůbec největší oběť, na jaké se vládní politici v rámci rozpočtové reformy dohodli.
Sazba daně má klesnout z dnešních 31 postupně až na 24 procent s jedním novým omezením, a sice stropem 900 korun pro odpočet osobního auta z daňového základu.
Proti firemním úlevám otevřeně vystupují odbory. Jejich nátlak na vládu byl zatím neúspěšný, a tak odborový předák Milan Štěch chce hledat spojence ve sněmovně a svolat další demonstraci.
Symbolické snížení daní se chystá také pro rodiny s dětmi. Za každého potomka bude možné ročně odečíst ze základu daně částku 25 560 korun, tedy o 2040 korun více než dnes.
Snižování daní, v případě úspěšného vládního tažení sněmovnou, může časem pokračovat. Podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty je třeba zjednodušit daňový systém. To by mělo omezit úniky a otevřít prostor pro další pokles. "Myslím tím zjednodušení odpočitatelných položek, při jejichž redukci by mohly výrazně klesnout daňové sazby," prohlásil Janota v rozhovoru pro BBC.
