ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Šedá ekonomika v Česku letos poprvé zdolá hranici bilionu korun, tvrdí studie

  • 119
Nemožnost platit kartou či chytrým telefonem se na straně podnikatelů a firem podle společnosti Visa podepisuje pod nižšími zisky a vyššími náklady spojenými s přepočítáváním a ukládáním peněz na účet. Zároveň z pohledu hospodářství celé země pak přispívá k nárůstu šedé ekonomiky. Ta letos v Česku poprvé překročí hranici jednoho bilionu korun, ukázala studie.

Částka, která proteče šedou ekonomikou, představuje přibližně čtrnáct procent hrubého domácího produktu. Na této pozici v podstatě stagnuje, v roce 2013 byla na úrovni 15,5 procenta. „Vlivem inflace se ale objem zvyšuje,“ upozornil Martin Kuča z poradenské společnosti Kearney s tím, že v obdobích ekonomické nejistoty má šedá ekonomika tendenci narůstat.

Odhad vyplývá z nejnovější studie „Informal economy in Czech Republic 2023“ vypracované poradenskou společností Kearney ve spolupráci s týmem Visa Consulting & Analytics.

Airbnb či Booking budou v ČR pod dohledem, plánuje rezort. Kvůli šedé ekonomice

„Podle provedených výpočtů by v Česku dvacetiprocentní nárůst digitálních plateb v pěti po sobě jdoucích letech přinesl snížení podílu šedé ekonomiky na 11,5 procenta, při zachování ostatních faktorů konstantních. To by přineslo nárůst HDP o 95 miliard korun a zvýšení daňových příjmů o 35 miliard korun ročně,“ uvedl profesor Friedrich Schneider Profesor ekonomie z Univerzity Johanna Keplera v rakouském Linci.

Šedá ekonomika jsou činnosti, které nejsou nelegální, ale nejsou ani oficiálně vykazované. „To působí řadu problémů v ekonomice, je to neférovat mezi subjekty, které spolu soutěží nebo nižší daňový výnos, protože prostředky nejsou oficiálně vykázány,“ říká Kuča a dodává, že přispěvateli k šedé ekonomice jsou například sektory stavebnictví a zpracovatelského průmyslu jsou velkými přispěvateli k šedé ekonomice kvůli nepřiznaným kontraktům.

Podle ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky ovlivňuje velikost šedé ekonomiky v zemi její nastavení institucionálního prostředí. „Je to primárně o míře zdanění a nastavení regulace, případně efektivity dohledu. Vzhledem k tomu, že Česko v posledních letech neudělalo příliš kroků dopředu, například v rámci omezení byrokratické zátěže nebo nastavení daní, tak řada činností funguje v šedé ekonomice. Typicky jde o různé opravy či řemeslné práce, kde si velká část lidí nebere doklad,“ uvádí Peterka.

Kromě vyšších daní pak v Česku podle ekonoma hraje v podpoře šedé ekonomiky roli také dědictví minulého režimu, kdy řada věcí nebyla oficiálně dostupná. Lidé tak byli zvyklí si řadu věcí shánět takzvaně bokem. „Takové zvyky pak do určité míry přetrvávají i v dalších generacích,“ dodává.

„Pomohla by tedy jednodušší komunikace s úřady, dále lepší dohled. Nabízelo by se například nabídnout nějaký jednoduchý a flexibilní nástroj typu DPP a ten rozšířit a daňově zvýhodnit. V momentě, kdy by se do něj vešla většina činností, které nyní jsou v šedé ekonomice, tak by k poklesu šedé ekonomiky došlo, ale zároveň za cenu nižšího výběru daní. Stát by měl také velmi zjednodušit podávání daňového přiznání,“ doporučuje ekonom.

KOMENTÁŘ: Proč Česko ekonomicky strádá? Zástupci vlády, vzpamatujte se

„Z pozice náměstka ministra financí vnímám digitální platby jako moderní platební metodu, která má potenciál zefektivnit obchodní styk a zároveň vytváří tlak na snižování objemu prostředků v šedé ekonomice. Společně s kolegy z ministerstva vítáme snahu o zvýšení počtu bezhotovostních plateb a hledáme cesty, jak digitální platby dále přiblížit lidem i trhu,“ uvedl Jiří Valenta, náměstek ministra financí České republiky.

„Boj s šedou ekonomikou je vždycky ve více oblastech, proto je potřebná i mezirezortní spolupráce. I v konsolidačním balíčku jsou kroky, které následují zjištění, což je například otázka dohod o provedení práce, kde objem šedé ekonomiky je veliký,“ vysvětluje dále náměstek.

Levněji je ve všech sousedních zemích. Ale ceny v Česku klesnou, říká ekonom

O dvanáct procent vyšší tržby

Společnost Visa ve svém průzkumu zjistila, že zpracování digitálních plateb je oproti hotovosti sedmkrát rychlejší, přičemž průměrná transakce trvá přibližně šest vteřin. Současně 45 procent malých a středních podniků zaznamenalo v průměru dvanáctiprocentní nárůst tržeb poté, co začaly přijímat digitální platby. A 57 procent uvádí, že zákazníci utrácejí více, když používají karty.

Visa v rámci podpory bezhotovostních plateb vede program „Česko platí kartou“, který obchodníkům poskytuje na půl roku až rok zdarma terminál. Díky projektu bylo v Česku nainstalováno šest procent aktivních terminálů. Patnáct procent v oblasti gastronomie. Za tři a půl roku, co program funguje, bylo zavedeno celkem čtyřicet tisíc terminálů. Celkem je v Česku podle Visy asi 320 tisíc terminálů.

„Česko je v Evropě absolutním lídrem, co se týká placení mobilem. Celosvětově nás předběhla jen Austrálie. Přesto počet terminálů není takový, jaký bychom chtěli,“ uvedl Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Česko, Slovensko a Maďarsko.