Debetní a kreditní karty mají ve střední a východní Evropě téměř všichni a rozdíly jsou nepatrné. Více než 80 % všech respondentů uvedlo, že vlastní bezhotovostní platební prostředek. Nejvyšší podíly hlásí země jako Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko. Nejrozšířenější jsou platební karty v Rakousku, kde je vlastní ohromujících 93 % respondentů.
Jenže vlastnictví karty neříká nic o míře jejich používání. Z průzkumu vyplývá, že hotovost stále preferuje více než polovina respondentů, a to hlavně v Rakousku, Bulharsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Rumunsku a Srbsku.
Zcela opačným příkladem je Česká republika, kde 69 % dotázaných preferuje bezhotovostní platební prostředek, což je nejvyšší podíl ze všech zkoumaných států. Druzí jsou Slovinci, kde kartu používá 68 % dotázaných a třetí Poláci (67 %).
Mince nepřijímám, karty neberu. Co musí obchodník a kde se za bankomat platí |
Další otázkou bylo, zda respondent používá k platbám nějaké chytré zařízení (smartphone či chytré hodinky). I zde se Češi umístili mezi nejprogresivnější státy. Více telefonem a hodinkami platí jen Rumuni (44 % dotázaných), Češi a Poláci ve 41 % případů.
Rozdílná situace platí v Rakousku, Bulharsku, Severní Makedonii a Srbsku, kde více než 70 % respondentů odmítlo, že by někdy k nákupu použili chytrý telefon či hodinky. Tyto národy mají rádi transakce cash a nic na tom nemění ani vánoční nákupy. V Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, na Slovensku a ve Slovinsku také uvidíte hotovost v 60–69 % případů.
Češi prostě karty mají, používají je a také rádi využívají všechny dostupné novinky, a to nejvíce ze všech zkoumaných států.
Neplatná, poškozená, nebo milionová? Zkontrolujte si bankovky v peněžence |
Průzkum veřejného mínění byl proveden ve 12 zemích střední a východní Evropy: v Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku, Slovensku, Slovinsku, Severní Makedonii, Černé Hoře a Polsku. Sběr dat proběhl v období od 9. října do 26. října 2023. Průzkum byl proveden telefonickým dotazováním (osobně v Srbsku a Černé Hoře) s 1 000 respondenty v každé zemi. Vzorek v každém zahrnutém státě je reprezentativní dle pohlaví, věku a bydliště.
