Vláda původně navrhovala, aby se do benzinu přimíchávalo 4,5 procenta biosložky a do nafty 6,3 procenta. Ministryně životního prostředí Rut Bízková uvedla, že schválený podíl je výsledkem jednání mezi zainteresovanými stranami.
Navrhovaný zákon má podle ministryně tři cíle. Prvním z nich je podpora českého zemědělství a zvýšení odbytu zemědělské produkce, druhým posílení energetické soběstačnosti Česka i EU, tedy snížení závislosti na dovozech. Třetím cílem je ochrana životního prostředí prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů.
Biopaliva životní prostředí nezlepší, říkají kritici
Senátoři však až na výjimky návrh kritizovali. Argumenty ministryně Bízkové odmítl například Petr Pakosta (ODS). Podle něj objem emisí neklesne a motory vozidel se budou pouze víc opotřebovávat. Posílení energetické soběstačnosti je podle něj také stejnou utopií, protože daleko hospodárnější je dovážet biolíh z Brazílie.
Také další senátoři poukazovali například na riziko alergií na řepkový pyl i na nebezpečí vyčerpávání zemědělské půdy stálým pěstováním řepky. "Vysoká zvěř nám postupně vymře, protože se živí na řepkových polích a tam dochází k poškozování zvěře," varoval Vladimír Dryml (ČSSD). "My jsme schopni zničit tvář krajiny," dodal Tomáš Töpfer (ODS).
Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku roku 2008. Od navržené změny stát očekává snížení celkových emisí skleníkových plynů a příspěvek k energetické bezpečnosti.
Agentura Reuters dnes uvedla, že biopaliva ze zemědělských plodin mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta. Uvádí se to v dokumentu, který musela uvolnit Evropská unie poté, co ji k tomu na základě zákona o svobodě informaci agentura Reuters donutila.
