Podle propočtů MF DNES to bude znamenat, že řidiči zaplatí na začátku dubna za litr benzinu zhruba o 1,50 Kč více než dnes. U nafty cena vzroste o 1,70 Kč.
Podíl biopaliva v benzinu se zvedne z nynějších 3,5 procenta na 4,5 procenta. U nafty pak ze 4,5 na 6,3 procenta. To sice nejsou závratná čísla, jenže biopalivo je zhruba o osmdesát procent dražší než pohonné hmoty vyrobené z ropy. A to už se v konečné ceně projeví.
| Kolik zaplatíme za benzin | ||
| Cena | benzin | nafta |
| dnes | 29,00 | 26,70 |
| Od 1. ledna (vyšší spotřební daň) | 30,40 | 28,10 |
| Od 1. dubna (vyšší podíl biopaliv) | 30,50 | 28,40 |
| Výpočet MF DNES, v Kč za litr | ||
Ministerstvo životního prostředí prosazuje zvýšení podílu biopřísad v naftě ze současných 4,5 procenta na 6,3 procenta a v benzinu z 3,5 procenta na 4,5 procenta. A to od dubna 2010, což znamená, že se v porovnání s ostatními zeměmi Evropy budeme předbíhat.
EU nařídila nahradit ropná paliva deseti procenty biopaliv až v roce 2020. Česko během dvou let tento plán splnilo už na čtyřicet procent, a projde-li vládní návrh, bude mít v dubnu příštího roku splněno na 54 procent.
Jak zdraží nafta
| Nyní: | Od 1. 1. 2010 | Od 1. 4. 2010 | |
| Cena suroviny : | 10,00 | 10,00 | 10,20 |
| Spotřební daň : | 9,95 | 10,95 | 10,95 |
| Marže prodejců a distributorů : | 2,50 | 2,50 | 2,50 |
| DPH (19,20,20 %) : | 4,27 | 4,69 | 4,73 |
| Výsledná cena : | 26,72 | 28.14 | 28,38 |
Modelový výpočet ceny za litr v Kč. Zdražení zapříčiněné biosložkou je promítnuto již v ceně suroviny. Výpočty: MF DNES
Biopaliva však mají dvě ale.
Unijní plán neříká, jakými druhy biopaliv se mají země k deseti procentům dostat. Současná biopaliva se vyrábějí z potravinářských surovin – plochu na polích obsadily plodiny vhodné na spálení v motorech, což v mnoha zemích extrémně zdražilo základní potraviny.
Proto řada zemí raději vyčkává a spoléhá se na vývoj takzvaných biopaliv druhé generace, která by se získávala z běžných odpadů včetně těch domovních.
Na české "šplhání" v Bruselu také doplácejí tuzemští motoristé. Litr čistého biopaliva stojí mezi sedmnácti až dvaceti korunami, zatímco litr benzinu a nafty by bez daní přišel na desetikorunu. Po přepočtu vychází, že by si v dubnu kvůli biosložce řidiči za litr nafty připlatili asi dvacetník, benzin by podražil asi o desetník.
Více zelených příměsí se tedy v ceně pohonných hmot projeví výrazně méně než zvýšení spotřební daně o korunu, které od ledna 2010 prosadil ministr Janota.
Přínos biopaliv je nejasný
Ekologický přínos biopaliv v posledních dvou letech zpochybnila po světě celá řada expertů a institucí včetně Světové banky. Skeptici nemuseli chodit pro argumenty daleko. Právě do Evropy se začaly hned předloni po uzákonění biopaliv postupně dovážet levnější příměsi z Malajsie, Indie nebo z Brazílie. Emise při dovozu tak jejich ekologický přínos vyruší.
"Do Anglie se například momentálně dovážejí horší varianty biopaliv z asijského palmového oleje, které se dají de facto používat jen v létě. V zimě totiž tuhnou," odhaluje další nevýhodu biopaliv tuzemský odborník Vladimír Matějovský.
Výrobci aut a ekologové tvrdí, že biopaliva nemají negativní vlivy na motory, petrolejářský průmysl přesto vydal doporučení jejich skladovatelnosti. Pohonné hmoty do pětiprocentního podílu biopaliv se mají upotřebit do tří měsíců.
Pokud by tedy majitel chtěl na zimu odstavit auto na delší dobu, měl by nádrž pro jistotu vyprázdnit. Čistá bionafta pak podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu vydrží jen měsíc.
Jde o dvoumiliardový byznys
České "zelené" ministerstvo argumentuje tím, že si EU vytkla orientační cíl 5,75 procenta užívaných biopaliv v roce 2010. Tomu by ČR příští rok skutečně vyhověla, což potěší zejména tuzemský biopalivový průmysl.
"Naše výroba jede naplno," uvedla Marie Logrová, mluvčí jednoho z největších českých producentů "bionafty", firmy STZ (bývalá Setuza).
Na bezmála dvoumiliardový trh s biopalivy navíc loni razantně vstoupil lovosický Preol ze skupiny Agrofert Andreje Babiše. Firma má před konkurencí výhodu, protože Agrofert ovládá většinu tuzemských skladovacích kapacit a vlastní i značnou část pěstitelů.
Preol a STZ by mohly proměnit středoevropskou biopalivovou mapu. Hlavně němečtí a rakouští výrobci totiž v posledních letech biosložky vyváželi.
To by se mohlo změnit. V červnu, kdy začal Preol s výrobou, se propadl dovoz metylesteru, který se přidává do nafty, na čtvrtinu (z 859 tun na 239). Naopak export o čtyřicet procent vzrostl (z 3 376 na 5 605 tun).
"Příští rok plánujeme vyvézt až čtyřicet procent metylesteru. Hlavně
do Polska a Rakouska, ale zřejmě i do Německa," potvrdil ambice generální ředitel Preolu Petr Voborník.
