Čeští zelináři svou porážku potvrzují. Podobná je situace i u ovoce. Většinu ovocných druhů však tvoří spíše exotické plody, které se v Česku nepěstují.
Tradiční je u nás zelenina. Pulty a krabice v oddělení ovoce a zelenina zaplňují z českých reprezentantů výrazněji jen brambory. To dává logiku, protože tuzemské oblíbené hlízy se moc ošidit nedají a vzdálená doprava by jejich nevysokou cenu i znásobila.
To neplatí u řady jiných druhů zeleniny. Například barevné papriky, okurky a rajčata lákavé svým vzhledem dovážíme téměř výhradně z Nizozemska a Španělska. Přitom je jsou "naši" schopni dodávat skoro celou půlku roku.
Jenže rozhoduje cena. "Nejedná se přitom o žádná chutná rajčata s typickými vlastnostmi, nýbrž o tvrdé koule bez chuti a vůně s konzistencí dřevnatého kedlubnu," nenechá na importovaných rajčatech nit suchou předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Velká rajčata plnící české obchody se sklízejí na velkých plantážích a výhradně z vysoce výnosných odrůd. Tedy na váhu. Navíc jsou to speciálně vyšlechtěné odrůdy pro dlouhodobou trvanlivost. Z rostliny se do přepravních obalů sklízejí ve fázi, kdy jejich zelená barva teprve světlá a objevují se první stopy růžové.
"V žádném případě se nesklízejí červená ve zralosti, kdy rajčata mají vlastnost rajčat," potvrdil Zeman.
Rajčata chemická
Takové plody se tedy "vyrábějí" ve vícesměnném provozu, plantáž je vytíženější a spoří se tím náklady. Hlavní roli hraje chemie. "V našich obchodech se může bez problémů prodávat zelenina, která je v zemi původu ošetřena pesticidy a způsoby, které jsou v ČR zakázané," tvrdí předseda představenstva odbytového družstva Litozel Radek Smotlacha.
Česká obchodní inspekce dokonce podle pěstitelů nemůže kontrolovat v zahraniční zelenině přítomnost zbytků u nás zakázaných přípravků.
"Průmyslová" rajčata, ale i papriky ze španělských plantáží a velkoskleníků se také mnohem více hnojí. Čím víc hnojiv, tím méně chuti. Důraz je totiž kladen na co nejkratší dobu sklizně.
Tato zelenina bez chuti se přitom dříve prodávala obvykle jen v únoru. Dnes tvoří hlavní nabídku ve značkových řetězcích po celý rok.
Jestli zemědělci tvrdí, že jejich podnikání je zvláštní, a proto potřebují dotace, tak minimálně u velkovýroby zeleniny to neplatí. Zelinářský trh s průmyslovou produkcí hlavních druhů v zádech se zařadil vedle běžného zboží.
Obrovskými velkopěstírnami počínaje přes zeleninové burzy v St-Katelijne u belgického Mechelenu a ve španělském Casi a velkosklady, moderními logistickými kanály a obchodními řetězci konče.
V těchto sítích čeští zelináři nefigurují a podle toho jejich zastoupení v sítích českých obchodů vypadá. Na českém trhu podle znalců zpravidla končí přebytky ze zmíněných burz, aby bránily poklesu cen. Řetězce je často prodávají v akcích za minimální ceny, kterým tuzemci nemohou konkurovat.
Na druhou stranu podle Českého statistického úřadu dosahují někdy mimo sezonu prodejci marží i ve stovkách procent.
Zmíněná praxe dospěla do takové fáze, že ji v červnu za druhý konec marketingově uchopila síť diskontů Penny Market. Ta se dohodla právě se Zelinářskou unií na reklamě a prodeji české zeleniny pod značkou Integrovaný systém produkce zeleniny.
Pesticidy se například používají až při zjištění škůdce, ne preventivně, také se o třicet procent méně než dřív hnojí. Celoročně je v nabídce cibule, zelí a kořenová zelenina. Ostatní v sezoně.
