Zmíněné ušlé tržby nastanou za předpokladu, kdy na delší dobu návštěvnost České republiky plošně klesne o čtvrtinu. V takovém scénáři by mohlo ztratit práci v oboru až 40 tisíc lidí.
Asociace ve spolupráci se společností Economic Impact výpočty zveřejnila na přelomu února a března. Obsahuje dva scénáře, mírnější a tvrdší. Mírnější počítá jen s propadem turistů z Itálie, Číny a Jižní Koreje a celkovým úbytkem tržeb hoteliérů a dalších podnikatelů (například kulturních institucí, restaurací a obchodů) o více než 22 miliard korun a škrtáním až 8 tisíc míst.
Ve středu, s odstupem dvou týdnů, však prezident Asociace hotelů a restaurací (AHR) Václav Stárek označil i druhý tvrdší scénář za příliš optimistický. Podle jeho informací (tvrdá data zatím nejsou) obsazenost hotelů v tuzemsku klesla na 20 až 30 procent a týká se to hotelů v Praze, ale i jinde, třeba v Krkonoších.
V pesimističtějším scénáři se kalkuluje s plošným poklesem turistů v průměru o 25 procent a s propadem jejich útrat téměř o třetinu. V číslech to znamená, že by cestovní ruch a ti, kteří z něj nějak profitují, přišli celkem o 105 miliard korun. Ve veřejných rozpočtech by chybělo přes 14 miliard korun.
Nejvíce se od turistů mohou vylidnit destinace, které lákají zahraniční klientelu. AHR zmiňuje například Český Krumlov, Hlubokou, České Budějovice, Lipensko a Písecko.
Zástupci podnikatelů v tomto sektoru očekávají, že dopady na turismus budou drastičtější než v případě teroristických útoků z 11. září 2001, ale v kratším čase.
Šetřit se může i na lidech
„Má to určitý domino efekt. Pokud klesne výkon hotelů, klesá potřeba a spotřeba směrem k jejich dodavatelům. To se postupně dotkne celého řetězce a bohužel i zaměstnanců,“ říká prezident asociace Václav Stárek.
Podle něj budou muset firmy v oboru začít šetřit, a to zřejmě i na lidech. Podnikatelé částečně spoléhají na pomoc od státu, ať už v podobě odkladu daňových povinností nebo půjček.
Evropané na poslední chvíli mění své plány v zasažených oblastech, jako je Itálie a rezervují své pobyty jinde, například ve Skandinávii. S odstupem času to spíš vypadá, že dopad na turismus se bude týkat mnoha, ne-li všech evropských zemí. Třeba Francie už na přelomu února a března hlásila pokles příjezdů o 30 až 40 procent.
Současné období bývá klíčové pro rezervace pobytů na jaro a léto, jenomže za nynější situace je rušení cest vyšší než počet nových objednávek.
Cestovatelský portál Big 7 Travel zveřejnil průzkum, podle kterého 72 procent dotázaných má obavu z cestování v současné situaci a 42 procent lidí zrušilo nebo plánuje zrušit své cesty. Tři čtvrtiny věří, že omezení cestování je správným krokem k eliminaci rizik a šíření nákazy.
Nejvíce dnů v tuzemských hotelech nebo penzionech tráví v součtu Němci, dále Američané a Italové. Turisté z USA utrácejí nejvíc - průměrně 1 763 korun za den. Němci jsou mnohem spořivější, v průměru je to 1200 korun. Ani Italové se tak nehlídají, jejich denní útrata je 1 622 korun. Američané podle průzkumu AHR rušili zatím především cesty do Itálie.
