Sklizeň jahod začala minimálně o dva týdny dříve, než bývá obvyklé, a trvala velmi krátkou dobu. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík odhaduje, že jahody měly letos zhruba poloviční výnos oproti stavu za obvyklého počasí.
Špatná je i sklizeň třešní. „Plody jsou velmi malé a složitě prodejné,“ řekl Ludvík. Suchem jsou podle něj ohrožené i meruňky a broskve v sadech bez závlahy.
Zda bude mít sucho zásadní vliv na hospodářské výsledky pěstitelů, rozhodne sklizeň jablek, které jsou hlavní ekonomickou komoditou českého ovocnářství. „Bude záležet na srážkách v nadcházejících měsících. Násada u jablek je velmi solidní, plody by při nedostatku vláhy byly malé,“ dodal šéf ovocnářů. Škody po kroupách jsou podle něj zatím na úrovni minulých let.
Letošní sklizeň jahod bude slabší kvůli suchu.
Cukr by zdražit neměl
Cukrová řepa se ještě může zachránit, protože řepná kampaň začíná až na přelomu léta a podzimu. „Cukrovka je schopna dorůst za to deštivé období o 15 až 20 procent nahoru,“ doufá v dobrou sklizeň výkonný ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jan Křováček. Pokud však bude pokračovat suché počasí celé léto, může se letošní výnos cukrové řepy snížit až o 50 procent. Na cenu cukru v obchodech by to však podle Křováčka vliv mít nemělo.
Ovoce zraje kvůli suchu dřív, zelenina na polích později |
Ve svých odhadech vychází z dosavadních zkušeností s minulými suchými roky. Běžný výnos v Čechách se pohybuje kolem 80 tun cukrové řepy. „Při nedostatku vody může být výnos klidně třeba jen 30 až 50 tun. Dá se říci, že jde o snížení až o 50 procent,“ dodal Křováček.
Od začátku dubna spadlo podle jeho údajů o 50 až 70 procent srážek méně, než je obvyklé. „Za první dva měsíce vegetace cukrovky jsou mnohdy srážky 30 až 40 milimetrů, mělo by to ale být každý měsíc 70 milimetrů, tedy celkem 140 milimetrů srážek,“ spočítal šéf svazu pěstitelů cukrovky. Současné sucho dokáže řepa přečkat. „Cukrovka dokáže sáhnout kořenem hluboko, takže dokáže to suché období přečkat, ale ne na dlouho,“ vysvětluje Křováček. Na první pohled vypadá cukrovka na polích v pořádku, ale podle něj už začaly odumírat spodní, tedy nejstarší listová patra.
Bez zavlažování v sadech prostě ovoce nebude
Podmínkou dobrých výnosů a udržení rozměru a konkurenceschopnosti českého ovocnářství je podle Martina Ludvíka umělá závlaha. Čísla to ukazují jasně. V suchých letech jsou sklizně ve starších sadech bez závlahy o polovinu nižší než v sadech se závlahou.
Za loňské sucho dvě miliardyZemědělci dostanou za loňské sucho slíbené dvě miliardy, rozhodla vláda  Ilustrační snímek |
V současné době je v Česku z necelých 14 000 hektarů intenzivních sadů pod závlahou asi jedna třetina. Pro porovnání například ve významné evropské ovocnářské oblasti v Jižním Tyrolsku v Itálii je pod závlahou sto procent jabloňových sadů.
Budování závlah však provází řada úskalí. Tím hlavním je zajištění dostatku vody. Pro sázení sadů totiž nejsou vhodná místa u otevřených toků řek, protože je tam větší riziko mrazů, které na jaře dokážou zničit i celou úrodu. Naopak v místech pro sady vhodnějších bývá povrchové vody málo.
Pořízení kapkové závlahy vyjde přibližně na 100 000 až 300 000 korun na hektar podle toho, jak vzdálený je od sadu zdroj vody a zda je třeba budovat potrubí a čerpací stanice. Dotační podpora, kterou stát zavedl po velmi suchém roce 2000, pokryje zhruba 40 procent nákladů.
