Háček je v tom, že HDP pražského regionu zvyšují firmy, které mají v metropoli pouze administrativní sídlo, ale jejich peníze jdou ve skutečnosti do jiných regionů.
Praha je tak se 124 procenty unijního průměru HDP vyřazena z nároků na peníze z nejštědřejších strukturálních fondů unie. Uzavírá se jí kasička nazvaná Cíl 1, z níž EU vyplácí tři čtvrtiny pomoci jednotlivým regionům.
Těch je v kandidátských zemích dohromady 56, jen 52 z nich však má nárok na peníze z fondů EU Cíl 1. Praha je vyřazena na prvním místě, neboť její HDP je nejvyšší z přistupujících regionů.
S příjmy lidí je to horší
Podle skutečného příjmu, který mají domácnosti v regionu k dispozici, navýšeného o dávky placené z veřejných rozpočtů, je ale Praha rázem na 64 procentech průměrného příjmu domácností v EU.
Z 24. nejbohatšího regionu EU by se tak v případě zohlednění tohoto kritéria rázem dostala až na 177. příčku.
Podobně jsou na tom i další místa v Evropě. Například oblast vnitřního Londýna, nejbohatší region Evropy s HDP dvaapůlkrát překračujícím průměr EU, by se dostal na polovičních 127 procent.
Někteří odborníci i političtí představitelé proto kritizují, že se regionální pomoc v Evropské unii rozmělňuje a že čím dál víc regionů dostává čím dál méně peněz.
Padají návrhy na snížení hranice HDP, do které by regiony měly nárok na pomoc. Radikální změnu lze ale pravděpodobně očekávat nejdříve v rozpočtovém období po roce 2013.
