Průměrný objem šedé ekonomiky v sedmadvaceti zemích EU je 18,5 procenta. Ve východní Evropě je průměr ještě vyšší: 24,4 procenta.
Studie, na které se podílela kartová společnost VISA, ukázala na vztah šedé ekonomiky a elektronických plateb. Při nárůstu elektronických plateb o deset procent na obyvatele by se prý za čtyři roky mohl podíl státem nekontrolované ekonomiky snížit o 4 až 6 procent. Konkrétně v České republice by častější využívání elektronických transakcí mohlo „ušetřit“ 40 miliard.
V Česku se podíl šedé ekonomiky od roku 2009 snížil o téměř dvě procenta. ČR je na tom nyní po Slovensku nejlépe ze zemí východní Evropy.
Stínová ekonomika zahrnuje především práci na černo (až ze dvou třetin), při které unikají státu daňové příjmy. Další část plyne z takzvaného přehodnocování, k němuž dochází při hotovostních platbách například u malých obchodů, barů, taxislužeb, kdy dojde k nahlášení jen části příjmu.
| Rok | Objem v miliardách Kč | Podíl na HDP v procentech |
|---|---|---|
| 2015 (odhad) | 614 | 15,1 |
| 2014 (odhad) | 612 | 15,4 |
| 2013 | 602 | 15,5 |
| 2012 | 615 | 16 |
| 2011 | 644 | 16,4 |
| 2010 | 609 | 16,7 |
| 2009 | 583 | 16,9 |
| 2008 | 617 | 16,6 |
| 2007 | 544 | 17 |
Zdroj: VISA
„Šedá ekonomika je masovým fenoménem, který spočívá v práci na černo a nehlášení příjmů. Ekonomické podmínky a vládní úsilí měly za následek postupný pokles od roku 2011,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Visa Europe pro Českou a Slovenskou republiku Marcel Gajdoš.
Mezi sektory české ekonomiky s nejvyšším podílem stínových aktivit patří výroba, velkoobchod a maloobchod, stavebnictví a doprava, skladování a komunikace. Tuzemskou šedou zónu podle zprávy pohání několik věcí. Například vysoké pojistné odvody zaměstnavatelů, veřejné služby, které neodpovídají výši zdanění nebo zvyk platit hotově a bez faktury (například stavebním dělníkům).
