„Daňové výjimky ano, říkal jsem, že k tomu připravím speciální návrh zákona, debata bude složitá, ale nepřinese to žádné zásadnější nové zdroje,“ říká ministr. Zatím není konkrétní, kterých daňových výjimek by se to mělo týkat, jasněji by mohlo být v druhé polovině roku.
Daňových výjimek je v Česku více než stovka. Některé využívají miliony lidí, jiné jsou úzké, zaměřené jen na určitou skupinu. Je evidentní, že pokud vláda přistoupí k rušení některých daňových výjimek, půjde spíše o ty menší.
Zastáncem škrtání daňových úlev je prezident Miloš Zeman. Největší daňovou výjimkou je ovšem sleva na poplatníka, jejím zrušením by sice vláda získala do rozpočtu přes sto miliard korun, nicméně by ubrala z peněženek pracujícím a procentuálně více těm, kteří mají nižší příjmy. Ostatně rušení této výjimky vládní koalice ihned odmítla.
Podle ekonomů lze seznam daňových výjimek zúžit, u mnoha z nich by bylo ovšem potřeba se zamyslet na kompenzaci této změny.
Mezi diskutované daňové slevy patří například odpočet na vyživovaného manžela či manželku, který v praxi uplatňuje muž na nepracující manželku, jež je doma s malými dětmi. Ta činí náklad ve státním rozpočtu přes sedm miliard. Ve studii pro ministerstvo práce a sociálních věcí ekonomové z institutu IDEA navrhují manželskou slevu snížit nebo zrušit a tuto ztrátu rodinám kompenzovat jinak.
„Zbytečně odrazuje od vstupu na trh práce (oficiální) a rodina se stává chudší, když obvykle žena nastupuje po rodičovské. Navíc ji chudší domácnosti čerpají pouze částečně, takže z ní víc benefitují pouze bohatší domácnosti,“ vysvětluje ekonom Filip Pertold.
K této změně nicméně pravděpodobně nedojde. Změnu nepodporuje vládní koalice, zejména lidovci. Tato daňová úleva podle jejich názoru dává rodinám šanci zvolit si péči o děti takovou, jakou preferují.
Vláda schválila schodek 280 miliard, dle nového rozpočtu chce jet od dubna |
Například ekonom České spořitelny Michal Skořepa navrhuje podívat se na snížené sazby DPH, ty nicméně nejsou výjimkou v pravém slova smyslu.
„Hned druhá nejvýznamnější daňová úleva plyne ze snížených sazeb DPH. Tuto úlevu bych určitě zrušil, protože pomáhá plošně všem domácnostem bez ohledu na jejich příjmy a svádí k daňovým podvodům. Nahradil bych ji posílením adresných dávek na straně domácností a případně adresnými dotacemi na straně prodejců daného zboží nebo služeb,“ upřesňuje.
Podle něj je pak s otazníkem také úleva spočívající v možnosti odečíst od základu daně úroky z úvěru pro financování bydlení. „Protože svádí domácnosti k přehnaným investicím do vlastnického bydlení, a tím zvyšuje ceny nemovitostí a oslabuje investice do produktivnějších typů aktiv,“ říká.
Ekonom dále uvádí, že existuje několik úlev, jako třeba u některých loterijních výher, kde můžeme mít podezření, že jejich důležitým hybatelem jsou lobbistické zájmy. „Zrušení každé z těchto menších úlev však přinese do daňových příjmů maximálně jen stovky milionů korun nebo velmi nízké jednotky miliard,“ vysvětluje.
A to je právě problém. Rušení drobných výjimek přihraje do rozpočtu jen pár miliard. V letošním roce však stát hospodaří se schodkem 280 miliard korun a to jistě není konečné číslo, novelu státního rozpočtu ministerstvo chystá na polovinu léta.
Na daňové výjimky se lze podívat i z druhé strany. „Obecně platí, že český systém je bizarními nepatřičnými výjimkami zaplevelen mnohem méně, než západní daňové systémy, které byly pod tlakem lobbistů minimálně od druhé světové války. Ten náš jen od pádu komunismu,“ říká hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Dojde i na víno?
Mezi další diskutované daňové výjimky, které nejsou daňovou výjimkou v pravém slova smyslu, je nulová spotřební daň na takzvané tiché víno, což je nejběžnější kategorie vín.
Autoři studie CEVRO institutu doporučují revizi stávajícího nastavení. Doporučují zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína z 0 korun na úroveň vína šumivého, tedy 2 340 korun/hl. Opět je ovšem dopad ve světle událostí drobný. Stát by podle nich mohl vybrat o 1,8 miliardy korun více. Autoři studie navrhují ovšem také kompenzace vinařům, k podpoře vinařské turistiky doporučují využít Vínařského fondu.
Zde je ovšem věc podle Bartoně k diskuzi. „Pokud by alkohol ve víně působil stejné společenské náklady jako alkohol v pivu či lihovinách, a pokud by to byl jediný účel daně, měla by být u tichého vína samozřejmě stejná. Ale reálný život ukazuje, že tomu tak není, a různé sazby dávají nějaký smysl. Tím není řečeno, že to musí být nutně sazba nulová,“ domnívá se Bartoň.
Spotřební daně z alkoholu jsou v Česku při zohlednění kupní síly pod průměrem zemí Evropské unie, nicméně se významně liší mezi kategoriemi. Zatímco daň z lihovin je přesně na mediánu, daně z vína i piva jsou pod mediánem. Spotřební daň z lihovin tvoří téměř dvě třetiny celkového objemu spotřebních daní z alkoholu.
