Rozpočet chce vláda ve Sněmovně schválit do konce března tak, aby od dubna stát již mohl hospodařit podle schváleného rozpočtu.
Vláda jednomyslně schválila návrh rozpočtu na rok 2022. Schodek 280 mld, o 100 mld méně proti návrhu A.Schillerové a A.Babiše, o 140 mld méně proti výsledku roku 2021. Jde to i bez zvýšení daní.
„Rozpočet jsme museli přepracovat, upravit, vylepšit. Zvládli jsme to v rekordně krátkém čase a navrhovaný schodek je o sto miliard korun nižší, než kolik byl původní návrh,“ řekl premiér Petr Fiala.
„To vše jsme zvládli bez zvyšování daní a v rozpočtu je přitom vyčleněno dost peněz, které posunují naši zemi dopředu, aniž bychom se dotkli služeb, které stát poskytuje,“ dodal.
Podle něj rozpočet zohledňuje všechny priority i pomoc lidem postižených vysokými cenami energií a valorizaci důchodů kvůli vyšší inflaci.
„Už toto by mělo uklidnit všechny, kteří jsou zneklidnění zprávami opozice. Neděláme bezhlavé a hloupé škrty, vážíme si peněz daňových poplatníků,“ uzavřel premiér.
Vyrovnaný rozpočet? Při těchto příjmech není reálný ani za 4 roky, říká Horská |
Podle ministra financí Stanjury by tak nejpozději ke konci března mělo skončit rozpočtové provizorium. „Ambicí je, aby to bylo v polovině března, ale bude záležet na sněmovně. Předpokládám, že proběhnou standardní dlouhá věcná jednání bez obstrukcí. Nemám důvod tomu nevěřit,“ uvedl Stanjura.
Rozpočet počítá s úsporami, které ministerstvo financí vyčíslilo na 76,6 miliardy korun, ale i s mimořádnými výdaji na penze nebo příspěvek na bydlení. Úspory ve výdajích se týkají například provozních výdajů státu, jako jsou energie, nájmy nebo nákup služeb za 13 miliard korun. Návrh dále počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Úsporu ministerstvo financí vyčíslilo na 14 miliard korun.
Úspory na platech státních zaměstnanců
Na platech státních zaměstnanců vyčíslil úřad úspory na 8,8 miliardy korun a u snížení dotací na obnovitelné zdroje energií na osm miliard korun. Dále se úspory týkají ostatních běžných výdajů nebo snížení kapitálových výdajů, tedy investic, které nebyly připraveny a nešlo by je letos uskutečnit. U kapitálových výdajů jde celkem o úspory za 15,4 miliardy korun a týká se to například zakázky ministerstva obrany na bojová vozidla pěchoty za 4,8 miliardy korun. Celkové investice v rozpočtu jsou pro letošek naplánované na 203,3 miliardy korun. Loni z rozpočtu putovalo na kapitálové výdaje 177,4 miliardy korun.
Dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun na základě lednové prognózy plánuje MF využít na dodatečné výdaje za 42 miliard korun. Jde například o mimořádnou valorizaci důchodů za 21 miliard korun, navýšení příspěvku na bydlení za tři miliardy korun, na kompenzace pro podnikatele za tři miliardy korun nebo na zvýšené úroky státního dluhu za pět miliard korun. Dodatečné příjmy stát získá zejména ze sociálního pojistného nebo některých daní, například DPH.
Opozice ohlášené úspory kritizuje. Šéf ANO Andrej Babiš označil vládu Petra Fialy za asociální. Ekonomové návrh rozpočtu vidí jako signál přesunu k umírněnějšímu hospodaření. Škrty ve výdajích státu jsou podle nich většinou potřebné. Zároveň však upozorňují, že v příštích letech budou muset být úspory ještě výraznější.
„Přepracovaný státní rozpočet je ambicióznější než zlaté pravidlo konsolidace, které radí seškrtat schodek veřejných rozpočtů z jedné třetiny skrz vyšší příjmy a ze dvou třetin skrz škrty ve výdajích. Poměr vychází na 20:80,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Dále uvedla, že jen jedna desetina úspor se týká státních zaměstnanců. „Není tedy pravda, že konsolidaci veřejných rozpočtů odnesou státní zaměstnanci. Budou se na ní jen podílet,“ dodala.
