„O tyto peníze ale resort nepřijde,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Součástí středečního vládního usnesení je závazek, že se s financováním projektu na pořízení bojových vozidel pěchoty (BVP) bude počítat jak ve státním rozpočtu pro rok 2023, tak ve střednědobém výhledu na roky 2024 a 2025. Na první splátku pásových obrněnců se letos počítalo s částkou 4,83 miliardy korun.
Vláda Petra Fialy v úterý v návrhu státního rozpočtu přiřkla ministerstvu obrany pro letošní rok 88,1 miliardy korun. To je o 5,4 miliardy méně, než navrhoval předchozí kabinet.
Na finální výši se podle kabinetu odrazila nutnost reflektovat ve státním rozpočtu reálnou ekonomickou situaci státu a snížit rozpočtový schodek oproti původnímu návrhu. A škrty se proto dotkly i obrany.
„Rozhodnutí podílet se solidárně na snižování rozpočtového schodku nic nemění na plánu dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2 % HDP do roku 2025,“ ujistila Černochová.
V rozpočtu se podle ní projevila nepřipravenost zakázek bývalým vedením ministerstva obrany, proto letos obrana odloží plánovanou první platbu za pásová bojová vozidla. Přechozí vláda zakázku „přehodila“ na nový kabinet vzešlý z podzimních voleb.
K návrhu zákona o státním rozpočtu proto současná vláda přijala doprovodné usnesení, v němž se kabinet přihlásil k realizaci tohoto strategického projektu, bez něhož se neobejde výstavba těžké mechanizované brigády.
Peníze na obrněnce chce vláda dát obraně k dispozici v dalších letech.
O peníze na BVP obrana nepřijde. S jejich nákupem se nadále počítá, 4,83 mld. Kč se pouze přesouvá. Na návrh ministryně @jana_cernochova dnes vláda přijala usnesení, které zaručuje čerpání těchto peněz v příštích letech. Celkově ušetříme v r. 2022 5,4 mld. Kč z veřejných financí.
Ministru financí Zbyňkovi Stanjurovi proto vláda uložila, aby potřebu financování tohoto projektu zohlednil při přípravě státního rozpočtu na příští rok a v rozpočtových výhledech na další roky.
Zbylé ušetřené finance v obraně, zhruba půl miliardy, vychází pak především z rozhodnutí vlády ohledně valorizace platů zaměstnanců státu v roce 2022, kdy bylo přistoupeno k nižší, ale adresně cílené valorizaci platů, konkrétně u profesních složek zapojených do boje s pandemií covid-19.
Nákup obrněnců zůstává s otazníky
Odsouvaný nákup 210 nových pásových bojových vozidel pro armádu za 50 miliard korun zůstává s otazníky. Ministerstvo obrany zatím o osudu největší zbrojní zakázky české historie nerozhodlo a nechává si zpracovat právní analýzu dalšího postupu. Klíčový modernizační projekt připravovaný od roku 2013 „usnul“ loni na podzim.
Podle původních předpokladů měl být přitom vítěz známý už v roce 2019, termín se ale neustále posouval i kvůli pandemii covid-19.
O zakázku se ucházejí britsko-švédský výrobce BAE Systems/Hägglunds AB s vozidlem CV90, americký General Dynamics European Land Systems (GDELS) s obrněncem ASCOD a německý koncern Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.
Expertní komise ovšem na začátku listopadu konstatovala, že nabídky všech tří účastníků tendru nesplňují všechny požadavky a nelze je dále hodnotit.
Možných variant se nyní nabízí více. Od zrušení tendru až po jeho pokračování v nějaké formě. V tendru totiž byly vyřazeny pouze cenové nabídky, a uchazeči tak jimi nejsou vázáni. Kolik by pořízení moderních obrněnců mohlo nakonec stát, proto nelze nyní odhadovat.
Navíc všechny společnosti, které se do výběrového řízení přihlásily, už kvůli tomu investovaly nemalé finanční prostředky - desítky až stovky milionů korun. Česku by v krajním případě zrušením tendru mohly hrozit mezinárodní arbitráže.
1/2 Vláda škrtá 5,4 mld. z rozpočtu MO pod záminkou nestihnutí modernizačního projektu BVP. Já k tomu nevidím důvod. Armáda tyto peníze nutně potřebuje, a to zvláště v této složité mezinárodní bezpečnostní situaci, kdy musí pokračovat v modernizaci a budování svých schopností.
V případě pokračování zakázky je zase možné, že se kvůli prodloužení tendru nakonec cena výrazně zvýší. „Nevím, jestli by v tuto chvíli stály nové obrněnce 90, nebo 80 miliard nebo 50, možná také 40 miliard,“ uvedla už dříve Černochová. Upozornila ale, že ceny kvůli nedostatku surovin, různých zařízení a dílů rostou, a lze proto očekávat i zdražení nové armádní techniky.
Nové obrněnce mají nahradit dosluhující a zastaralé stroje BVP-2 ještě ze sovětských dob. A obrněnce armáda potřebuje, aby Česko splnilo svůj slib spojencům z NATO a mělo v roce 2026 připravenou těžkou obrněnou brigádu.
Podle předchozího ministra obrany Lubomíra Metnara vláda škrtá obraně peníze pod záminkou nestihnutí modernizačního projektu. „Já k tomu nevidím důvod. Armáda tyto peníze nutně potřebuje, a to zvláště v této složité mezinárodní bezpečnostní situaci, kdy musí pokračovat v modernizaci a budování svých schopností,“ uvedl.
Škrty označil za neúspěch nové ministryně i vlády ve snaze udržet kontinuitu a postupný růst obranných výdajů.
