Pandemie nemoci covid-19 přinesla tvrdý zásah do hospodaření států Evropské unie. Za posledních několik měsíců se míra veřejného zadlužení zvýšila prakticky u všech členských zemí. Průměrný dluh všech sedmadvaceti států Evropské unie nyní ve vztahu k HDP atakuje hranici sta procent. Ještě v roce 2019 to přitom bylo 77,5 procenta.
Investice ve výši 300 miliard eur. EU chce s novým plánem konkurovat Číně |
Nejhůře je na tom v rámci EU dlouhodobě Řecko, jehož zadlužení během posledních měsíců přesáhlo hranici 200 procent hrubého domácího produktu. Situace ale není ideální ani třeba v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku, v jejichž případě přesáhla míra zadlužení v roce 2020 hodnotu 120 procent HDP. Veřejný dluh se ale strmě navyšuje i v případě ostatních evropských států, a to včetně České republiky.
Snižovat taková zadlužení mají evropská rozpočtová pravidla, mezi které patří třeba Pakt o stabilitě a růstu. Jde o dohodu mezi členskými státy, díky které by veřejné rozpočty jednotlivých zemí měly být ve střednědobém období vyrovnané, ideálně dokonce přebytkové.
KOMENTÁŘ: Jinak jsme jen protektorát... EU plíživě zbavuje státy svrchovanosti |
Pakt o stabilitě a růstu funguje ve vztahu k veřejným rozpočtům na dvou hlavních zásadách. Tou první je, že schodek veřejných financí nesmí překročit hranici tří procent hrubého domácího produktu za jedno období.
Ta další se pak týká veřejného dluhu, který musí být menší než 60 procent HDP, nebo se dluh musí u takové země v čase alespoň snižovat.
Pokud nějaký ze členských států podmínky nastavené tímto paktem nedodrží, může ho Evropská komise napomenout. Jestliže budou rozpočtová pravidla porušována i poté, musí země vypracovat plán, jakým způsobem chce v budoucnu začít dluhy snižovat. V krajním případě se Evropská komise může uložit i peněžité sankce ve výši až 0,5 procenta HDP.
Pro změnu pravidel je hlavně Francie a Itálie
Evropští politici stále častěji přiznávají, že současná podoba rozpočtových pravidel je nedostačující a přibývají tak úvahy o změnách. Shoda má mezi evropskými politiky panovat hlavně nad úpravou pravidla, které hovoří o tom, že státy s více než šedesátiprocentním zadlužením musí svůj veřejný dluh pravidelně snižovat o jednu dvacetinu rozdílu mezi mírou zadluženosti země a stanovenou 60% hranicí.
ANALÝZA: Předsednictví EU? Rozhodne schopnost vyjednávat a domluvit se |
Za rozvolnění rozpočtových pravidel v poslední době hlasitě bojuje zejména Francie a Itálie. Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi chtějí, aby pravidla umožňovala větší investiční výdaje. Přejí si, aby po státech nebyly vyžadovány škrty, které by šly proti zelené a udržitelné transformaci ekonomik.
Hlasy za změnu pravidel už zaznívají i od Evropské komise. „Potřebujeme důvěryhodnější cestu ke snížení dluhu. Nastavené přístupy ale musí být zároveň realistické a umožnit zelenou i digitální transformaci,“ uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis pro agenturu Reuters s tím, že pravidla by se měla hlavně zjednodušit.
Podle ekonomů jsou pravidla nyní bezzubá
Ekonomové dlouhodobě upozorňují na to, že evropská rozpočtová pravidla jsou v nynější podobě v mnohém velmi nefunkční a volají tak po jejich změnách. V dobách krizí, jako třeba nyní za covidové pandemie, jsou totiž tato pravidla pozastavena.
Šéfové států EU se nakonec shodli, jak se vyrovnat se zdražováním energií |
„V praxi vidíme, že vymáhání rozpočtových pravidel Evropské unie je často bezzubé. S jejich dodržováním mají problémy i nejvlivnější státy celé Unie. V případě potřeby jsou rozpočtová pravidla pozastavena. Myslím si, že by pravidla měla být přísnější pro země, jejichž veřejné zadlužení je vysoce nad hranicí 60 procent HDP,“ tvrdí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podobný pohled má na evropská rozpočtová pravidla i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Současné pozastavení aplikace Paktu o stabilitě a růstu by mělo být využito k revizi nebo alespoň aktualizaci evropských rozpočtových pravidel. Je možné hovořit o jejich doplnění, a to třeba prostřednictvím jakési dluhové nebo výdajové brzdy. Je ale otázkou, co je v současné Evropské unii politicky průchodné,“ řekla.
Rozvolnění pravidel by vedlo k oslabení eura
Prvotní impuls by v případě rozvolnění rozpočtových pravidel, po kterém volá třeba Itálie nebo Francie, nemusel být pro ekonomiku špatný, státy by totiž nemusely tolik škrtit své rozpočty. Postupem času by ale podle analytiků přišly problémy.
KOMENTÁŘ: Nebezpečná evropská dieta. Unie se chystá k ekonomické sebevraždě |
„Trhy by začaly žádat vyšší úrok a nákladnost obsluhy dluhu předlužených zemí by dále stoupla. Pokud tedy státy rozvolnění podmínek nevyužijí k reformám a k zeštíhlení státního aparátu, což je málo pravděpodobné, tak zadlužení bude jednou ještě nákladnější a bolestivější,“ míní například hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rozvolnění evropských rozpočtových pravidel navíc může vést i ke značnému oslabení eura. „Evropská centrální banka bude při vyšším zadlužení států eurozóny v ještě obtížnější situaci, pokud bude chtít zpřísnit měnové podmínky. ECB tak úrokové míry bude zvedat ještě opatrněji, než by je zvedala dnes. Euro kvůli tomu bude ale oslabovat,“ dodává Kovanda.
Hrozba státního bankrotu
Evropa se ocitá pod dvojím tlakem. Vzhledem k vysoké inflaci by bylo vhodné, aby Evropská centrální banka výrazně zvýšila úrokové sazby v eurozóně. Tím by se však zároveň zvedla finanční náročnost na obsluhu astronomických dluhů jižního křídla eurozóny, což by v krajním případě mohlo vést až k bankrotům některých zemí.
Zelené hujerství EU může vést až k vyšším emisím, říká zástupce chemiček |
„Rostoucí schodky veřejných financí zvyšují objem peněz, pro který si vláda musí jít na finanční trhy. Ty reagují vyšší rizikovou přirážkou, což se propisuje do výdajů na dluhovou službu. Tímto procesem se vláda dostane do bodu, kdy nemá volné finance na pokrytí úrokových plateb nebo na splacení samotných dluhopisů. Zároveň už nemusí být nikdo, kdo by nové dluhopisy kupoval. V takovou chvíli se vláda kvůli vysokému dluhu dostává do bankrotu,“ shrnuje analytik Komerční banky František Táborský.
