Výsledky loňského auditu projektů v 16 českých nemocnicích, který vyvolal nevraživost mezi ministerstvem financí a ministerstvem zdravotnictví, dostala 5. ledna na stůl Evropská komise. Kontrola se zaměřila na pořizování zdravotnických přístrojů, nakoupených z peněz z evropských fondů. Konstatovala, že čtvrtina z 200 nákupů z let 2007 až 2012 byla předražená, některé z nich až o polovinu. Největší pochybení se děly do roku 2011, než se změnila pravidla.
Audit konstatoval selhání ministerstva zdravotnictví a Evropská komise teď rozhodne o tom, o kolik Česku zkrouhne peníze na nákupy nemocničních přístrojů. (více o auditu čtěte zde)
„Celý program je kvůli tomu momentálně pozastavený. Komise má třicet dní na to, se k výsledkům vyjádřit,“ říká Lukáš Wagenknecht, náměstek ministra financí pro finanční řízení a audit, v rozhovoru pro MF DNES.
Na předražené přístroje v nemocnicích a chybné zakázky loni v létě upozornilo vaše ministerstvo. Dlouho jste odmítali uvést podrobnosti a nakonec to vypadá, že to až takový průšvih nebyl.
To je dezinterpretace auditu.
Na co jste tedy přišli?
Předražení přístrojů dělalo podle našich propočtů 120 milionů, něco z toho jsme nakonec tolerovali - do 10 procent nad cenu obvyklou. Výši pochybení jsme dále zmírnili podle kritérií odsouhlasených komisí. Například když v celé zakázce byl předražený jeden přístroj, ale zakázka celkově předražená nebyla. Závěr je nicméně, že k předražení došlo minimálně o 71 milionů. Další zjištění jsme měli v oblasti veřejných zakázek. Z 1,2 miliardy korun, které jsme auditovali, byly zakázky za 200 milionů korun v rozporu se zákonem.
Kolik peněz nám tedy z Bruselu neproplatí?
Nemá smysl dělat hon na čarodějnice a tvrdit, že budeme vracet miliardy. Na druhé straně došlo k porušení nadefinovaných pravidel. Evropská komise to všechno neškrtne rovnou. Z 200 milionů činí 41 milionů korekce - ty peníze nedostaneme. U přístrojů bylo zjištění takové, že už je to systémové selhání.
O kolik peněz tedy přijdeme u peněz na nákup přístrojů?
Navrhli jsme jako auditní orgán ministerstva financí pětiprocentní plošnou korekci z auditovaného integrovaného operačního programu. Dělá to cca 100 až 160 milionů korun. Přesný propočet musí udělat ministerstvo zdravotnictví, protože v minulosti už v programu nějaká korekce proběhla.
Takže ze tří miliard, které byly v rámci integrovaného operačního programu určené na financování zdravotnických zařízení nedostane Česko pět procent?
Bude teď na evropské komisi, jestli auditní zprávu přijme a čerpání operačního programu uvolní. Může navrhnout i jinou výši plošné korekce.
Kdo snížení peněz z Bruselu nejvíc pocítí - nemocnice, nebo ministerstvo zdravotnictví?
Nemocnice jsou státní - když je příjemcem dotace stát, vždycky to zaplatí stát. Formálně jde 41 milionů přímo za nemocnicemi, plošná korekce je na úrovni ministerstva.
A kdo bude za pochybení potrestaný?
Jako auditní orgán můžeme podat trestní oznámení. V tomto případě jsme neměli dokumenty, ze kterých by bylo jasné, že se někdo domluvil na předražení. Nejde o klasický dotační podvod, kdy se vyfakturuje něco, co nevzniklo. Vyhodnotit úmysl předražení je těžké. Minimálně u čtyř projektů si policie vyžádala složky a šetří je - jde o nemocnice v Liberci a Hradci Králové.
Takže ministerstvo financí už se ve věci dál neangažuje?
MF není policie, auditoři jen z dokumentů ověřují, zda nedošlo k porušení zákona o veřejných zakázkách, a ověří stavební deník, jestli jsou data v souladu s proplacenými fakturami. Čekáme, jak to dopadne, ale už to jde mimo nás.
