Jak jako hoteliér hodnotíte letošek a především prázdniny?
Podle veřejně dostupných dat vidíme zhruba desetiprocentní pokles návštěvnosti oproti předcovidovému roku 2019, který je pro srovnání relevantní. Cena za pokoj mezitím narostla asi o třináct procent.
Některé regiony jsou na tom lépe, například jižní Morava nebo jižní Čechy, Praha i ostatní kraje jsou na tom v zásadě podobně. A takhle to podobně vypadalo i o prázdninách. To je za všechny hotely v Česku.
A u vás v Czech Inn Hotels?
Jsme na tom podstatně lépe. V covidu jsme investovali a dost jsme modernizovali. Někde máme třiceti až čtyřicetiprocentní nárůst tržeb, protože se nám podařilo naplnit hotely i s vyššími cenami. Oproti loňským prázdninám jsme zdražili o dvacet dva procent za pokoj. Obsazenost byla u nás skoro na sto procentech, zvýšili jsme ji meziročně o asi osm procent. Rozdíl je v klientele, vidíme velký úbytek zahraničních turistů.
Jaroslav Svoboda
|
Může za to jen válka na Ukrajině?
Ta nám velmi škodí, kvůli ní k nám nejezdí turisté a obchodníci z větších vzdáleností – Američané, Asiaté, Rusové. O to víc jezdí Češi, Slováci a další okolní země. Letos přibyli i turisté ze západní Evropy jako Portugalci.
U nás jsme bohužel hodně zaspali v rozvoji, nemáme dostatek kvalitních dálnic. Slabá je i železniční síť, proč do Vídně jedu čtyři a půl hodiny nebo sedm a půl hodiny do Varšavy?
Ital v Neapoli si do Říma, což je podobná vzdálenost, zajede za hodinu a deset minut. I to nám v současnosti bere ty turisty, kteří by sem rádi jezdili. Špatné je spojení centra Prahy s letištěm. A také máme málo letů do vzdálených destinací, je tady několik set tisíc Vietnamců a neexistuje přímý let do Vietnamu. Nechápu.
Okolní státy jsou na tom lépe?
Bohužel ano, Rakušan se prostě do Budapešti dostane nepřeplněnou dálnicí, to je fakt. Momentálně tak máme nejvíce klientů Čechů, po nich následují Slováci, Němci a Poláci. Rakušané k nám nechtějí, protože by to pro ně nebyla pohodlná cesta.
Jaký je Čech doma turista?
Čechy milujeme. Jsou vstřícní, dávají nám zpětnou vazbu a vracejí se. Dokonce nás i doporučují. Už neplatí ani to, že by Češi utráceli výrazně méně peněz než jiné národy.
Takže prázdniny nebyly i přes všude přítomnou inflaci skromnější?
Host už šetřit začal. Ne dramaticky, ale sleduje, za co utrácí v těch dalších službách.
Chodíte do vašich hotelů jako host?
Osobně to dělám dvacet let a vedu k tomu i své kolegy. Usedáváme v restauracích na snídaně nebo večer na baru a vidíme všechno důležité. Hlavní pro mě je vidět, jak se náš personál chová k ostatním, ne ke mně. Mě může znát a může mít pocit, že musí šéfa obsloužit přednostně. Ale to je špatně, protože pak bude chybět u jiného stolu, který čeká déle.
V byznysu jste už dlouho, v sedmnácti jste začínal jako číšník, teď máte vlastní síť hotelů. Jak se v Česku mění zážitek z hotelu?
Mám srovnání se zahraničím, začal jsem v roce 1990, takže to byl takový ten socialistický způsob vedení hotelu a restaurace. Začali jsme s obrovskou ztrátou, komunisté obor nepodporovali. Bohužel pořád nejsme tam, kde bychom mohli být a kde jsme byli třeba před druhou světovou válkou. Základem je dobrá restaurace, další služby vhodné k relaxu a kvalitní přístup personálu.
Hotel International má nového majitele, který do něj chce vrátit přepych |
Umějí si už Češi dopřát gastronomický zážitek?
Hodně se to zlepšilo. Hotely mají hendikep, jejich restaurace není v očích zákazníků dobrá a je předražená. To mě moc mrzí, u nás se snažíme mít opravdu výborná jídla a podle čísel je vidět, že kdo přijde, ten za luxusní večeři rád zaplatí.
Mluvím z vlastní zkušenosti, je to přece ohromný zážitek, když sedíte nad dobrým jídlem na zahrádce restaurace, hraje k tomu živá hudba a vedle vás sedí třeba Jean Reno nebo Depardieu. Hotel a restaurace je synergie, ve Francii je například úplně normální zajít si na dobrou večeři do hotelu. U nás tolik ne, ale jak říkám, zlepšuje se to.
Jak je na tom v porovnání Praha a ostatní regiony?
Do Prahy pořád jezdí mnohem více turistů, je to stále tahoun cestovního ruchu. Je tu velká konkurence, hodně se o ně pereme a navíc nám je krade Airbnb. Hodně nám tady také narostla takzvaná hotelová inflace, která narostla až o čtyřicet procent. Mám na mysli součet zdražení energií, malý počet lidí a nárůst cen potravin.
Ve srovnání s okolními městy návštěvnost Prahy spíše klesá.
Srovnávali jsme se s Římem, Vídni, Barcelonou nebo Amsterdamem. Po covidu se srovnáváme s Varšavou, Budapeští a Bratislavou. Z extraligy jsme klesli do druhé regionální ligy. A nedaří se nám tam, okolní země mají lepší čísla než my, západ je na tom ještě mnohem lépe. Potřebujeme mimo jiné mnohem více akcí. Sportovních, kulturních, jakýchkoliv.
Nejlepší hotely pro služební cesty: z českých dominovaly ty pražské |
Pomohl by národní stadion, jaký má Varšava nebo Budapešť?
Rozhodně, kdo u nás přijde na koncert v Letňanech, je po kotnících ve vodě. Takový turista se už nevrátí.
Jaké plánujete další akvizice? Máte stále zájem o hotel Thermal?
Nevzdáváme to, jednání jsou ale přerušená. Stát nám sdělil, že musí nejdříve dokončit rekonstrukci a vyřešit majetkové vazby. Štve mě to, protože stát podle mě podnikat vůbec nemá, neumí to. Nabízíme vstřícné řešení, může nám hotel prodat nebo pronajmout. Zatím jsme se ale nedohodli. Jednáme o koupi několika dalších hotelů v Praze, Brně, Budapešti, ve Vídni i v Polsku. Jména ale prozrazovat nechci.
Jaké trendy vidíte v chování a požadavcích hotelových hostů? Využívá například někdo minibar?
Host chce více než dřív kvalitu. Zážitek může být už to, že vše funguje jak má. Od parkování, přes restauraci po vstřícný personál. Vyšperkovat to může živá hudba. Dobrý hotel má i salón krásy, barbershop. Koronavirus donutil spoustu hotelů šetřit, minibar si vyhodnotili jako ztrátový podnik.
Minibary v hotelových pokojích v Česku zejí prázdnotou, plní se jen na přání |
Já to ale chápu spíše jako službu pro lidi, kteří si chtějí dát oblíbený nápoj na pokoji. Trend je nyní poměrně velká neformálnost, lidé nám dali jasný vzkaz, že pokud nezměníme systém dlouhých formalit, uteče do Airbnb. Check-in musí být rychlý, když někdo přijíždí opakovaně, nemusí už podstupovat ubytovací kolečko.
Často zmiňujete Airbnb. Vidíte v jeho regulaci nějaký posun?
Nic se neděje, město ani stát nic nedělají. Jde nám jen o to, že nejsou srovnané podmínky, přitom ubytování typu Airbnb je jasně komerční ubytování pro turisty. Ať ubytovatel platí daně, poplatky městu a dodržuje všechna bezpečnostní a hygienická pravidla. Jako my.
Je to jinde ve světě jinak?
Analýzu si k tomu připravujeme, okolní města jako třeba Berlín už ale podmínky srovnávají. Lidé tam tedy logicky musí za Airbnb platit vyšší cenu. Městu to může mimo jiné pomoct tím, že se zvýší „kvalita turistů“ protože musí dodržovat určitá pravidla. Neštve to pak ani místní.
Zkusil jste se někdy sám ubytovat v Airbnb?
Zkusil a nevěřím, že kromě rodin s více dětmi, které by dva a více pokojů v hotelu nezaplatily, to někomu může vyhovovat. Nevěřím, že si na dovolené chtějí sami dělat snídani, sami po sobě uklízet, chodit si někam pro klíče, vyťukávat kódy.
Snažil jste se se státem nebo městem jednat?
Ano, skončilo to někde na půl cesty. S dalšími lidmi z asociací a svazů jsme chodili za poslanci. Zatím marně.
Airbnb v Česku
|
